Lenka Bradáčová: Je tu nové dobrodružství kriminalistiky, pachatelé mají náskok

Když před dvanácti lety nastoupila do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze, vypadalo to, že není větší téma než korupce. Vývoj informačních technologií ale pozornost zločinců a tím pádem i policie a justice stáčí novým směrem.

„Policie reaguje na něco, čeho je svědkem v prostoru internetu a hledá nové metody. Informační technologie se vyvíjejí obrovským tempem a já si nejsem úplně jistá, jestli nástroje policie budou stačit,“ říká Lenka Bradáčová v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.

Rychle se šířící zločin v prostředí internetu, kam se dají řadit jak bankovní podvody, tak výhrůžky na sociálních sítích, označuje jako „novou éru dobrodružství kriminalistiky“. Připomíná tak známý televizní seriál z 80. let, který se zabýval vznikem různých kriminalistických metod.

Na otázku, zda mají pachatelé těchto trestných činů před policií náskok, Lenka Bradáčová bez zaváhání říká: „Určitě. Jednoznačně.“ A s dalším rozvojem umělé inteligence to prý může být ještě složitější. Mluví proto v této souvislosti o nutnosti personálně a finančně posílit kriminální policii.

Při meziročním srovnání bývá trestné činnosti v kyberprostoru vždy o sto procent více. „Když se podíváme na čísla v roce 2022 – ta za rok 2023 ještě nemáme kompletní – tak jsme měli dvacet tisíc nahlášených trestných činů v prostoru internetu. A několinásobně víc je těch latentních, které se tam odehrávají, a neodhalí se.“

Zmiňuje v této souvislosti jak útoky na informační systémy či kritickou infrastrukturu státu, ale i násilnou, sexuální, drogovou či majetkovou kriminalitu.

„Ten nárůst je obrovský. My vlastně vlastní životy z reálného světa přesouváme do světa informačního a tam necháváme různé stopy.“ Na spoustě poškozených je podle ní poznat, jak jsou si v internetovém prostoru nejistí, proto je pro ně tak nebezpečný. „Oni často nejsou schopni odhalit pravdu od ‚fejku‘, a to se bude, myslím, zvyšovat. U bankovních podvodů, kdy někdo zahlásí jinou identitu, u kyberšikany, u podvodů všeho druhu, se ta procenta zvyšují,“ nastiňuje Bradáčová kritický scénář vývoje.

V rozhovoru se zmiňuje o možném využití umělé inteligence nejen v souvislosti s kyberzločinem, dotýká se i možnosti, že by se AI v budoucnu využívala i při rozhodování o vině a trestu.

„Ty úvahy nejsou úplně nové. Už i v USA a Německu na různých projektech zkoušejí, jak by se umělá inteligence chovala, pokud by rozhodovala konkrétní spory. A zároveň se na půdě Evropské unie vyhodnocují rizika zapojení AI do jednotlivých oborů. A justice patří k těm nejrizikovějším,“ zmiňuje vrchní státní zástupkyně.

Znamená to, že pokud by „robot“ dostal vstupní data, tedy obžalobu dotyčné osoby z trestného činu a zároveň její obhajobu, mohla by umělá inteligence sice rozhodnout, ale špatně?

„Mnozí mají laickou představu, že by umělá inteligence rozhodovala spravedlivě, protože by za stejné skutky rozdávala stejné tresty. Ale já si nejsem úplně jistá, že by uměla posoudit lidský faktor. Ten tam vnáší to individuální posouzení – každý trest by měl být ušit na míru zločinu a pachateli. To není matematika. Přihlížíte k mnoha okolnostem. Američani už k tomu mají několik výzkumů a ukazuje se, že umělá inteligence v takových případech rozhodovala dost diskriminačně – k rase, národnosti…“

Podle Lenky Bradáčové to může být tím, že AI vycházela z předchozích soudních verdiktů, které vytvořili lidé – a pokud se pletli a dělali chyby, tak ona ne všechny dokázala odstranit.

Lenka Bradáčová je vrchní státní zástupkyní v Praze od roku 2012. Stala se jí krátce poté, co se podílela na odhalení „velké ryby“, korupčního případu bývalého hejtmana ČSSD Davida Ratha. Po celou dobu se pravidelně umisťuje na předních příčkách žebříčků nejvlivnějších žen Česka.

V rozhovoru se zmiňuje o tom, jak sama svůj vliv vnímá a jakou daň za něj platí: „Jsou momenty, kdy si připadám osamělá, ale je to dobrovolné. Nemůžete jít všude, kam byste chtěli. Nemůžete se potkat s každým, s kým byste si přáli. Nemůžete přijmout každé pozvání, které vám přijde na stůl.“

Bilancuje také úspěšnost pražského vrchního státního zastupitelství při podávání žalob za nejzávažnější hospodářské trestné činy se stamilionovými škodami. „Za těch dvanáct let jsme postavili před soud víc jak tisíc obviněných, z toho je rozhodnuto o šesti stech. A z toho počtu bylo zproštěno v průměru asi třináct procent lidí, ostatní byli odsouzeni,“ vyjmenovává Bradáčová.

Výsledek na jednu stranu vnímá jako důsledek vysoké efektivity svého úřadu, na druhou stranu jako důkaz toho, jak velký je počet lidí, kteří útočí ve velkém rozsahu na majetek státu. Zároveň ale mluví i o tom, jak se někteří státní zástupci případům této závažné hospodářské kriminality snaží vyhnout. Z obav, že budou některými aktéry kauz označeni za strůjce zmanipulovaného případu, jak to dlouhých osm let dělal například bývalý premiér Andrej Babiš v kauze Čapí hnízdo.

„Není to vyhledávaná specializace mezi státními zástupci. Rozhodně na body nevyhrává proti násilné trestné činnosti. Ale pořád je tu dostatek kvalitních státních zástupců, kteří mají ambici se těmito věcmi zabývat. Možná to ale nevydrží celý život. Když se podíváte na délku trestního řízení, tak je to často demotivující. Státní zástupci ani po deseti letech nevědí, zda k trestní věci přistoupili dobře, zda žalobu vedou dobře, protože za deset let pořád nemají verdikt,“ dotýká se Lenka Bradáčová dalšího neblahého jevu v případě velkých kauz – dlouhého čekání na spravedlnost.

Jak v této souvislosti vnímá kauzu bývalé ministryně Vlasty Parkanové, na niž Lenka Bradáčová podala obžalobu pro zneužití pravomoci, přičemž se bývalá politička po deseti letech dočkala osvobozujícího rozsudku? A bylo správné, že případ Andreje Babiše šel po letech k soudu, který jej následně zprostil obžaloby?

Rozhovor s Lenkou Bradáčovou si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.