Článek
Biochemička Eva Zažímalová, která za pár týdnů završí svou osmiletou misi v čele Akademie věd ČR, popisuje, jak se ve funkci potýkala se třemi vládami, nedostatkem financí a občasným nepochopením vědeckých doporučení.
„Velmi dobře si uvědomuju, že vědecké poradenství, v tom dobrém slova smyslu institucionalizované, nám tady hrozně chybí,“ říká Eva Zažímalová v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Inspirovala se v britském parlamentu, kam vědci prostřednictvím nástroje s humorem nazývaného „post office“ posílají expertní stanoviska k různým projednávaným tématům.
„Můj nápad na Akademii věd byl, že budeme dělat také taková doporučení, a říkáme jim AVex, ‚AV‘ jako Akademie věd, ‚ex‘ jako expertní stanovisko. Posíláme je parlamentu, členům vlády a některým europoslancům, kteří o to stojí. Ze začátku byly trochu rozpaky, teď vidíme, že se to začíná prosazovat,“ pochvaluje si Eva Zažímalová.
Vzpomíná, jak před pár lety u producentů pitné vody narazili s vědeckým stanoviskem k platným normám kvality pitné vody. „Hlavním poselstvím našeho AVexu bylo: Pozor, máme třicet let staré normy pro úpravu pitné vody, ale kvalita zdrojů se strašně změnila. Máme tam antidepresiva, antibiotika, steroidní hormony, mikroplasty… A na nic z toho normy nemyslí. Tím poselstvím bylo, že je potřeba normy upravit. Z hlediska producentů pitné vody kolem toho byly velmi nepříjemné situace.“
Jak se mění pitná voda
- Kvalita surové vody, která je základem pro úpravu vody pitné, se významně zhoršuje.
- Nadměrný rozvoj vodního květu a následné znečištění vody organickými látkami způsobují sezonní výkyvy kvality surové vody.
- Úpravny vody se musejí vyrovnávat se stále se zhoršující kvalitou surové vody, která se již mnohde nachází na hranici upravitelnosti.
- Kvalitu vody negativně ovlivňuje řada škodlivých látek produkovaných člověkem, jako jsou pesticidy, léčiva, drogy, prostředky osobní hygieny, ale také hormonálně aktivní látky, které pocházejí z průmyslových rozpouštědel, změkčovadel plastů nebo hormonální antikoncepce.
Akademie věd sama žádné změny nenavrhuje a neprosazuje, pouze exekutivním úřadům dává odborné podklady. „Nemůžeme dělat víc, než že dáme velmi důrazné upozornění.“ V poslední době to bylo například upozornění na velkou škodlivost ohňostrojů pro životní prostředí.
„A obchodníci nesouhlasí. Smyslem AVexu je upozornit reprezentaci, zákonodárce, exekutivu, ale i veřejnost, že ohňostroj není jen ten cirkus, který stresuje zvířata, lidi, občas to někomu utrhne prsty a zapálí střechu… To všechno se ví, lidi to znají. Ale taky že to emituje do ovzduší spoustu škodlivin. To už si lidi vůbec neuvědomují. Normy jsou přitom překračované řádově,“ upozorňuje v rozhovoru předsedkyně Akademie věd a oceňuje, že na základě odborného stanoviska řada místních zastupitelstev změnila vyhlášky a pořádání ohňostrojů omezila. „Dostali jsme velmi pozitivní zpětnou vazbu.“
Jako škodí ohňostroje
- Chemické látky a prachové částice uvolňované během ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní.
- Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy a stávají se tak součástí potravních řetězců.
- Značné riziko představují v ohňostrojích přítomné polycyklické aromatické uhlovodíky včetně benzo(a)pyrenu, chlorované aromatické uhlovodíky, oxidy síry, fosforu nebo dusíku.
Politici mi všechno odkývali, ale…
Eva Zažímalová nastupovala do funkce předsedkyně Akademie věd po svém předchůdci Jiřím Drahošovi v roce 2017 a tehdy si předsevzala, že se pokusí dosáhnout toho, aby věda byla financovaná ze 70 procent ze státního rozpočtu a ze 30 procent z různých grantů. A skutečnost po osmi letech? Z rozpočtu dostává Akademie věd třetinu svých nákladů.
„Je to propastný rozdíl. Vždycky mi to všichni lidé z politické sféry odkývali… Někteří neznalí lidé si myslí, že my tolik toužíme mít více institucionálních peněz, protože jsme líní psát granty. Tak to vůbec není. Tam jde čistě o efektivitu využití prostředků. Když si vezmete, že ty granty píší ti nejlepší z nejlepších a že i oni mají třiceti, padesátiprocentní úspěšnost získání grantů… A když víte, jak dlouho ty granty píší a potom je musí administrovat, vykazovat. Tam je neuvěřitelné výkaznictví. Jednou jsem si spočítala, že špičkový vědecký pracovník za třicet let své vědecké kariéry stráví jenom psaním a administrací grantů pět až šest let. To není efektivní systém,“ shrnuje Eva Zažímalová.
Akademie věd, zahrnující 52 výzkumných pracovišť, získává každoročně ze státního rozpočtu mezi sedmi a osmi miliardami korun. „Od doby, kdy jsem byla zvolena, v roce 2017 až do roku 2023, který můžeme vyhodnotit, tak rozpočet Akademie věd vzrostl o něco víc než padesát procent. To je velké číslo. Jenomže za stejné období byla kumulativní inflace těch padesát procent. Takže v reálných cenách je pořád na svém,“ uvádí v rozhovoru šéfka Akademie věd.
Eva Zažímalová a Jiří Kubík při natáčení rozhovoru ve studiu Seznam Zpráv.
Investice do vědy přitom považuje v případě země jako je Česká republika, jež nemá nerostné bohatství, ale přitom disponuje řadou vzdělaných a kreativních lidí, za jedinou cestu k budoucí prosperitě a pokročilé ekonomice. „To je argument, který opakujeme pořád dokola. Všechny vlády na to kývou a říkají: ‚Skvělé, ano, je to pravda, věda je naše priorita.‘ A my pak horko těžko obhajujeme každý milion.“
Špičkoví vědci odcházejí do světa
Během osmi let zažila tři vlády – Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše a Petra Fialy. Na otázku, se kterou se jí jednalo nejlépe, Eva Zažímalová odpovídá: „Kdybych měla soudit podle toho, kolik se kdy podařilo vyjednat, tak ty trendy jsou víceméně stejné. … Jakože s bídou na to, abychom za to mohli rozumně pracovat. To platí úplně obecně.“
Nedostatek peněz na českou vědu se dle Evy Zažímalové projevuje i odlivem nejtalentovanějších lidí na zahraniční špičková pracoviště. A to uvádí i jako důvod, proč posledním českým vědcem oceněným Nobelovou cenou byl Jaroslav Heyrovský v roce 1959.
„U té Nobelovy ceny funguje jistý lobbismus a ty vědecky silné a bohaté země jsou v mnohem lepší pozici, protože na svá pracoviště natáhnou ty nejlepší z nejlepších z celého světa. My máme velmi slabou pozici. Vědečtí pracovníci jsou z podstaty lidé kosmopolitní. V momentě, kdy je ten člověk odborně opravdu dobrý, tak je o něj zájem po celém světě a on si může vybírat. A jde za těmi nejlepšími podmínkami, kde svoji práci může dělat nejlíp.“
Přesto v rozhovoru Eva Zažímalová uvádí, že česká věda má v řadě oborů našlápnuto na světový úspěch. Jako příklady uvádí objev mikrobiologů o genetickém přenosu informací či zjištění archeologů ve spolupráci s fyziky a geofyziky o osídlení Evropy v mnohem dřívější době, než se dosud uvádělo.
Koncem března Evu Zažímalovou v čele Akademie věd vystřídá fyzik Radomír Pánek a i on mezi své hlavní cíle zařadil „zlepšení financování“. Co mu Eva Zažímalová vzkazuje? „Aby byl trpělivý. Aby byl připravený na spoustu neúspěchů a aby se nedal. Aby měl dobré argumenty. Slušnost a dobré argumenty. To je takové moje motto.“
Pomýšlí na politickou kariéru jako její předchůdce Jiří Drahoš? Jak vzpomíná na setkání s legendárním vědcem Antonínem Holým? Co myslí tím, když říká, že jako biochemička zná „rostliny až v tekutém stavu“? A proč se angažuje ve snaze, aby území staré Karviné - známé z románu Karin Lednické Šikmý kostel - bylo prohlášeno za kulturní památkovou zónu?
Rozhovor s Evou Zažímalovou si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.
