Kocáb: Bývalý komunista na Hradě je velké selhání. Příště kandiduju sám

V listopadu 1989 sehrál naprosto zásadní roli při zvratu komunistického režimu. Dvacet let pak byl poradcem Václava Havla. A nyní říká, že v příštích prezidentských volbách už bude „určitě“ kandidovat sám.

„Šlo mi skutečně o to, aby těch 30 let po sametové revoluci stál v čele našeho státu nějaký normální demokrat, a ne zase bývalý komunista,“ říká Michael Kocáb ke svému zklamání z poslední prezidentské volby, kdy se ve druhém kole proti sobě postavili dva někdejší členové KSČ – Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO).

Pro něj to byl důvod, proč se jako volič druhého kola volby nezúčastnil.

„Celá teorie menšího zla je prostě proti bibli, proti morálce, proti základním zásadám. Jaképak menší zlo? Kdo vás nutí vybrat si mezi Satanášem a Belzebubem? No, Belzebub je trošku hodnější. Ne, do toho se nesmíme nechat v žádném případě natlačit! A odmítnout volit mezi dvěma zly je legitimní politický nebo občanský postoj,“ vysvětluje své rozhodnutí nevolit Kocáb v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.

V příštích volbách hlavy státu (2028, pozn. red.) chce právě z důvodu, aby měli voliči na výběr člověka, který si s komunisty nezadal, kandidovat sám: „Při příštích volbách už to určitě udělám.“ Vzápětí ale připouští, že možná změní názor, „záleží, jak se situace vyvine“.

Prozatím se Michael Kocáb – rocker, hudebník, občanský aktivista a bývalý aktivní politik – rozhodl současného prezidenta Petra Pavla hodnotit podle konkrétních kroků.

„Je to demokraticky zvolený prezident, nadále to nechci rozporovat a budu posuzovat jednotlivé kroky. (…) Jeho kroky směrem k Ukrajině jsou na jedničku. Snaha prosadit na Ústavní soud lidi, které tam prosazoval, to je za pět,“ říká s odkazem na Pavlovu nominaci soudce Roberta Fremra, který před listopadem 1989 soudil lidi za odchod ze země.

„Když se mě ale někdo zeptá, jestli je správné, že v čele našeho státu stojí bývalý komunista, tak vždycky řeknu, že ne. Je to velmi špatně a je to velké selhání.“

V rozhovoru Michael Kocáb hodnotí jak svou hudební kariéru, za jejíž vrchol považuje tvorbu a koncerty Pražského výběru na začátku 80. let, tak velmi zásadní a aktivní roli, kterou sehrál v roce 1989 těsně před sametovou revolucí a během ní a pak jako poslanec československého parlamentu do léta 1991, kdy z území tehdejšího Československa vyprovodil posledního vojáka okupační sovětské armády.

„V jednom případě se mi povedl přímo světoborný úspěch – to když se mi podařilo zrušit smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk. To byla díra na politickém trhu. Nikdo do toho nechtěl jít, ani Alexander Dubček (v prosinci 1989 zvolený předseda československého parlamentu, pozn. red.),“ říká Michael Kocáb a vzpomíná, jak se tehdejší, už demokratičtí politici obávali odvety od Rusů.

„Byly to stejné obavy, které jsou tu dodnes: že nám típnou plyn, že nám típnou ropu, že se blíží zima, že nebudeme schopni vytopit.“

Další Kocábovou neoddiskutovatelnou historickou zásluhou bylo, že už začátkem prosince 1989 vyslovil jako první jméno Václava Havla jako kandidáta na nového prezidenta Československa. Havel byl pak, po několika týdnech bouřlivého vyjednávání, parlamentem opravdu zvolen 28. prosince 1989. Michael Kocáb pak byl Havlovým poradcem až do jeho smrti v roce 2011.

Jak se mu žije v dnešním světě, když o sobě říká, že „má všechno lehčí než jiní lidé, protože má vlastně všechno za sebou“? Čím a kdy chtějí navázat s textařem a publicistou Michalem Horáčkem na své úspěšné oratorium Odysseus z konce 80. let? A jak vzpomíná na své pokusy ze začátku 90. let uspět v byznysu a založit investiční fond Trend?

Rozhovor si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – celý přepis a videozáznam rozhovoru zveřejníme v sobotu.