Janek Ledecký se kvůli covidu brání žalobou: „Nejsem žádný dezinformátor“

Úspěšný hudební skladatel a zpěvák se na podzim 2020, v době karantény kvůli covidové pandemii, veřejně kriticky vyjádřil o plošných opatřeních. Vysloužil si pak označení největší dezinformátor mezi celebritami. Případ řeší soud.

„Organizaci Evropské hodnoty, která mě označila za největšího dezinformátora mezi celebritami, jsem zažaloval a pořád se s nimi soudím. Oni prostě vytrhli moje vyjádření z kontextu a ještě ho překroutili, aby to lépe vyznělo,“ řekl Janek Ledecký v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.

Ledecký v září 2020 natočil video na sociální sítě, které viděly zhruba dva miliony lidí. Mimo jiné v něm směrem k vládě řekl: „Přestaňte nás strašit. Přestaňte testovat lidi bez příznaků. Ta čísla nemají žádnou jinou než statistickou hodnotu. Místo toho nasměrujte energii a prostředky k těm, kteří jsou touhle svinskou nemocí opravdu ohrožení a nás ostatní nechte žít.“

Analytici Evropských hodnot mu vyčetli, že postup při pandemii označil za marketingovou strategii farmaceutických firem a že podle něj dokážeme žít i bez vakcíny. Tuto část ale Ledecký ve videu neříkal. Což nakonec potvrdila i analytička Evropských hodnot Veronika Váchová v rozhovoru pro DVTV: „Je možné, že jsme v těch posledních pár slovech udělali chybu. To mě mrzí, že jsme napsali špatně konec té věty. Ráda se za to omluvím.“

Video Janka Ledeckého bylo tehdy široce sdílené, stal se z něj v tu dobu jeden z nejcitovanějších lidí. „V té své žalobě argumentuju tím, že četnost citací na dezinformačních webech dělá asi pět procent z celkového počtu citací mého příspěvku, které byly v oficiálních sítích a médiích,“ říká nyní v rozhovoru Ledecký.

Zároveň ale sám sobě vyčítá, že se do debat o covidu vůbec pouštěl. „Na tom, co jsem tehdy natočil ve videu, bych neměnil ani slabiku. Jiná věc ale je, jestli mi to pomohlo. Ne, nepomohlo. Bylo to úplně zbytečné, uškodil jsem si tím. Nicméně já se s nimi (Evropské hodnoty, pozn. red.) soudím kvůli tomu, že se chci zbavit toho označení dezinformátor, protože to má bohužel v dnešní době úplně jiné souvislosti – jsou to lidé, ze kterých mám fakt strach.“

Kdy a jakým rozhodnutím soudní spor skončí, si zatím Janek Ledecký netroufá odhadovat.

Analytička Evropských hodnot Veronika Víchová už na jaře 2021 v DVTV řekla, že se žaloby neobávají: „Rádi se s tím popasujeme.“

V případě Janka Ledeckého je zajímavou okolností, že v 80. letech vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy a je doktorem práv. Praxi ale nikdy nevykonával.

„Musím říct, že v kontextu toho, co zažívám a jaký žiju život, bych to považoval za prohru. Právníků, kteří se dobře živí svojí praxí, je tolik, že by se jimi dala přehradit Vltava, ale lidí, kteří si můžou v muzice dělat, co chtějí, a uživí je to, je strašně málo. A já si hrozně vážím toho, že patřím mezi ně,“ říká ve své otevřené zpovědi.

Mluví v ní například o tom, co zažíval v 90. letech, kdy odešel ze skupiny Žentour a odstartoval sólovou kariéru, která mu přinesla obrovský úspěch. „Neříkám, že se občas nechovám jako blb, ale snažím se to kontrolovat. Tenkrát to ale bylo daleko výraznější,“ komentuje svoje vyrovnávání se se slávou.

Má taky za to, že – ačkoliv je držitelem několika hudebních cen Anděl – po celou dobu de facto bojoval s nepřízní hudebních kritiků a velkou nedůvěru pocítil i od divadelníků v roce 1999, kdy představil svůj muzikál Hamlet.

„Tenkrát na tu hudbu byly opravdu hrozné kritiky. Strašně mě to mrzelo. Ale tady u nás je to tak zařízené. Postupem času jsem pochopil, že té divadelní obci vadilo, že přišel frajírek, co zpívá Na ptáky jsme krátký, a sáhnul jim na tu nejposvátnější krávu dramatického umění, kterou tedy Shakespearův Hamlet bezpochyby je. A ještě si ji přivlastnil a nějak vydojil. To se nedá odpustit. Došlo mi to, když vyšly první kritiky v Soulu a Tokiu, kde nejsou vůbec zatíženi mojí historií.“

Muzikál Hamlet vidělo dodnes, i díky uvedení v Americe a v Asii, na 1,3 milionu lidí. Svůj zatím poslední muzikál, Zapomeňte na Shakespeare, Janek Ledecký uvedl v pražském Divadle Hybernia – a ve vlastní režii – loni na podzim.

Teď se chystá na 26. dubna na symfonický koncert s Hradeckou filharmonií. A jak říká: „Ze všech žánrů nebo koncertních disciplín, které děláme, dál už vlak nejede. Můžete písničku zahrát s kytarou, se dvěma kytarami, s kapelou, ale v momentě, kdy to je rozepsané – a dobře – pro ten symfoňák, tak už nemůžete hrát nic víc. To je strop.“

Rozhovor s Jankem Ledeckým si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.