Hloupost a sprostota všude kolem, v tom přece nechceme žít, říká Sommerová

Přední česká dokumentaristka Olga Sommerová ve velmi otevřeném rozhovoru mluví o tom, proč jí vadí, že lidé bez jakéhokoliv přehledu a zájmu o cokoliv mají stejné volební právo jako lidé s rozhledem.

„Ti lidé nečtou. Oni nečtou knihy, oni nečtou zprávy, oni nečtou, jak se věci mají. Ti lidé se nekultivují. Pro ně nějaká pravda a láska vůbec nic neznamená. Když tito lidé mají volit prezidenta a poslance do Parlamentu, tak to je ta hrůza demokracie – hlas člověka vědomého má stejnou váhu jako člověka nevědomého,“ říká Olga Sommerová v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.

Olga Sommerová se netají názorem, že by zrušila přímou volbu prezidenta: „Viděli jsme, co je to za hrůzu, když se v ní dvakrát zvolí Miloš Zeman. Těch deset let s ním bylo ukrutných. A musím říct, že i těch osm let s Andrejem Babišem bylo pro mě taky naprosto zničujících.“

Režisérka říká, že když se nevzdělanost části lidí ve společnosti protne s hrubostí a vulgaritou, které se šíří na sociálních sítích, vzniká z toho šílené prostředí. „To je něco, v čem se člověku nechce žít. Stejně jako v manželství, kde se ti lidé hádají a jsou na sebe zlí. Ta sprostota, ta vulgarita, ta hrubost, které jdou tím prostorem – to je taková škoda, když si vezmeme, jak bychom mohli dobře žít.“

Olga Sommerová, která svými filmy a názory ráda provokuje společenskou diskuzi, se dokáže odstřihnout od všech kritických, až nenávistných komentářů: „Víte co? Mně je to úplně jedno. Já na to nedbám. Když jsem četla právě u Boženy Němcové (celoživotní vzor O. S., pozn. red.), že ji nezajímá, co proti ní někdo má, tak jsem si říkala: Tak to jsme dvě. Na to ale musíte mít povahu.“

Za svou už 45 let trvající kariéru natočila přes 130 filmů, řada z nich získala česká i mezinárodní uznání. V rozhovoru vysvětluje, že se nikdy nepovažovala za „dokumentaristu-pozorovatele“, ale že svými filmy chtěla vždycky něco říct, poukázat na nějaký problém.

Podařilo se jí to například na přelomu milénia filmem a navazující sérií knih O čem sní ženy, které se věnovaly v tu dobu přežívajícímu principu, že muž je dominantní a žena je mu podřízená.

„Nejhorší je to, co mají lidé v hlavách – ten patriarchát. Brzdou nebyli vždycky jenom muži, ale i ty ženy, které nebyly schopné vystoupit z toho dědictví babiček a matek. To strašně společnosti uškodilo, protože ženská síla je obrovská,“ říká Sommerová.

Za těch 22 let, která uplynula od jejího projektu O čem sní ženy, si přece jen všímá jistých změn: „Dneska vidím muže v generaci mé dcery nebo mladší, jak se starají o rodinu. Myslím si, že si to ty holky už dokážou vydobýt. Ne jako my, které jsme žily v tom patriarchálním chomoutu. Ale co se týče třeba politiky, tak tam ten ženský hlas strašně chybí. Dneska je sice už v Parlamentu mnohem větší zastoupení žen, než bylo dřív, ale pořád je to málo. Ženy a muži mají jiné hodnoty.“

Jak vnímá medaili Za zásluhy, kterou jí loni v říjnu udělil prezident Petr Pavel? O čem směla točit filmy v době, kdy před rokem 1989 vládla cenzura? Čím zaujala ministra kultury NDR, že jí za jeden film dal zvláštní ocenění? A do jakých filmů se pouští dnes?

Rozhovor s Olgou Sommerovou si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.