Hlavní obsah

Dvanáct otřesů mozku si vybralo daň. „Byla to výstraha,“ říká Jakub Voráček

„Oficiálně jsem konec ještě naplno neohlásil, ale je možné, že se v blízké době něco stane,“ říká v rozhovoru Jakub Voráček.Video: Jiří Kubík, Seznam Zprávy

Článek

Jeden z nejúspěšnějších českých hokejistů všech dob, útočník s dlouholetou kariérou v NHL, musel loni přerušit svou kariéru. Co to pro něj znamenalo a jak žije nyní, vypráví v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

V necelých pětatřiceti letech, v době, kdy jeho kolegové bývají pořád na vrcholu sil, oznámil, že si dává od aktivního hokeje pauzu. Že by šlo o definitivní konec, nechce pořád ještě potvrdit.

„Z 99 procent jsem už ve výslužbě, ale to jedno procento si tam pořád ještě nechávám,“ říká Jakub Voráček v úvodu rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností. „Chtěl bych to procento aspoň zkusit. Ale musí se sejít tolik okolností… A já popravdě nevím, jestli je to reálné. Jedno procento tam je, oficiálně jsem konec ještě na plnou hubu neohlásil, ale je možné, že se v blízké době něco stane. Ještě nevím co.“

Hokej už pro mě není tak vysoko, jako býval

Během zápasů v severoamerické NHL utrpěl postupně dvanáct otřesů mozku. „Byl jsem v osobním riziku, že když dostanu tvrdou ránu do hlavy, mohl by to být opravdu problém,“ neskrývá své obavy Jakub Voráček a dodává: „Říkal jsem si, že když dostanete hokejkou a cítíte se pak takhle, tak to už je výstražný prst.“

Své tehdejší stavy popisuje jako bolesti hlavy, deprese, fyzické i psychické vyčerpání. Jednou dokonce zapomněl i na to, že při zápasu v Americe za ním do šatny přišel jeho otec.

Říká, že od doby, kdy od loňského jara hokej aktivně nehraje, je „tak spokojený, jak nikdy předtím nebyl“.

„Více času s rodinou, otevírají se mi nové příležitosti… Mohli jsme se o tom přesvědčit komentováním na mistrovství světa,“ připomíná svou zkušenost se sportovním komentátorem České televize Robertem Zárubou při květnových zápasech během světového šampionátu, který se konal v Praze a český tým na něm získal zlato.

Svou budoucnost ale v televizním komentování hokeje nevidí: „Pro mě ten hokej po třiceti letech už není tak vysoko, jako býval, když jsem hrál. Takže jestli se vidím v budoucnosti v téhle pozici? Řekl bych, že nastálo určitě ne.“

Jakub Voráček teď zvažuje různé možnosti, do čeho by napřel svou energii. Nedávno například koupil podíl ve firmě, která se zabývá výrobou skleněných modelů různých sportovních stadionů.

Návrat z Ameriky do normálního života označuje za ne zrovna lehkou zkušenost.

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Jakub Voráček a Jiří Kubík před natáčením rozhovoru ve studiu Seznam Zpráv.

„Dá se říct, že jsem nevěděl, jak v normálním životě fungovat. V sedmnácti jsem vypadl do Kanady, tam jsem byl u rodiny, dva roky jsem myslel jen na hokej. V devatenácti jsem začal vydělávat pěkné peníze, začal jsem bydlet sám. Ten koloběh života nebo té sezony od září do května byl hokej, hokej, nejlépe, jak mohu. Pak dva měsíce kamarádi, akce, paření, akce za akcí, nějaká sranda. Pak nazpátek - trénink a zase to samé. Čas na normální život tam ani nebyl. Ten zažívám až poslední rok a půl, necelé dva roky.“

Jaké to je?

„Je to těžší než ten život hokejového profesionála,“ odpovídá Jakub Voráček. Ale dá se říct, že těžší je i to celkové fungování v Česku s určitými lidmi. Tady je s prominutím strašně moc vyčuraných lidí, kteří si na vás chtějí přihřát polívčičku. Lidí, kteří vědí, že jste doma, a chtějí vás sedřít z kůže.“

Všichni na sebe jen házejí špínu

V rozhovoru Jakub Voráček také přiznává velkou deziluzi z toho, jak se vyvíjí společnost v Americe i v Evropě.

„Byl bych alibista, kdyby mi bylo jedno, co se s naší zemí děje,“ řekl v jednom z předchozích rozhovorů, „přitom mi to s tím, co jsem si v hokeji vydělal, mohlo být u zadku, protože si mohu dělat, co chci. Nejsem na nikom závislý. Jenže mě zajímá, v jaké společnosti mám žít a vychovávat svoje děti.“

Nyní v Galerii osobností vysvětlil, že mu v politice schází selský rozum a vadí mu, když se politici nejsou schopni domluvit a každý se stará jen o to, aby se udržel u moci. Stejně tak špatně snáší, když se ve společnosti, hlavně na sociálních sítích, šíří nenávist.

„Ti lidé se ohánějí: ‚To je demokracie, mám svobodu slova!‘ Ale když vyvoláváš nenávist, v pořádku to není. Všichni na sebe jen házejí špínu. … Já jsem malý pán, ale doufám, že se to zase trošku srovná, že se ten selský rozum začne vracet. Celkově po světě nebo aspoň v té Evropě. Protože by byla škoda plýtvat nenávistí a různými útoky, ten život je opravdu krátký.“

Jaké byly jeho hokejové začátky v USA? Proč si myslí, že Jaromír Jágr má větší respekt ve světě než v Česku? Jaké byly jeho velké životní lekce? A proč otevřeně promluvil o svém rozchodu s partnerkou a matkou svého prvního syna a vztahem s novou přítelkyní?

Rozhovor s Jakubem Voráčkem si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.

Doporučované