Vánoční glosa o stromečku a salátu šarivari

České vánoční tradice se zdánlivě nemění. Co se mění, je náš pohled na ně. Máte živý stromek? Pocit viny není na místě, uhlíkovou stopu z rozkladu na skleníkové plyny vyvažují jiné benefity.

Tak si jdu pro stromek, jako už každý rok, a nestačím se divit, co se všechno nedozvím. Klasikou jsou spory, jestli se má říkat včelí úly, nebo vosí hnízda. Bez toho snad ani nemůžou být Vánoce.

Méně frekventované, ale o to vášnivější jsou hádky, jak se správně dělá bramborový salát a co do něj patří. Vzhledem k tomu, že jsou do sporu prostřednictvím rodinných receptů vtaženy i naše babičky či prababičky, jde se celkem na krev. Jedni trvají na tom, že mrkev a hrášek jsou v pohodě, jiní zas, že bramborový salát má být z brambor, kdežto mrkev, okurka, salám a další věci patří tak maximálně do salátu šarivari – a „to nechceš“.

O něco praktičtější bylo zjištění, že se nedoporučuje frézování kmínků. Jak totiž stromeček ztratí kůru, přijde také o schopnost tahat vodu a brzy uschne. Nejhorší pak je, když se stromek usadí do klasické trojnožky, která s vodou vůbec nepočítá.

Ve frontě na zaplacení jsem zaznamenal i téma, jak moc velkou uhlíkovou stopu za sebou zanechám, když si pořídím řezaný strom a po Novém roce ho vyhodím ke kontejnerům. Vzhledem k tomu, že se v Česku během adventu prodá hodně přes jeden milion stromečků, může to dohromady udělat pěkná čísla.

Stromeček u nás sice nemá tolik hlasitých odpůrců jako tradice pojídání vánočních kaprů, ale i tak se vkrádá myšlenka, jestli by si člověk neměl přeci jen pořídit stromek umělý nebo takový ten zasazený v květináči. Pro všechny, kteří se chystají pro stromek na poslední chvíli, mám naštěstí dobrou zprávu – ukázalo se totiž, že celý byznys kolem pěstování vánočních stromků přírodě spíš prospívá.

Stromky se obvykle řezají ve stáří deseti let, což znamená, že na jeden vytěžený stromeček připadá dalších devět, které na plantáži porostou minimálně jeden další rok. Německé studie dokládají, že stromečkové farmy také poskytují útočiště pro stále ubývající ptáky zemědělské krajiny, jako jsou lindušky nebo skřivani.

Jiný výzkum z Belgie zase zjistil, že se na stromečkových farmách daří broukům, a to i mnoha ohroženým. Co se týká ochrany biodiverzity, je na tom stromečková farma mnohem lépe než například pole pro pěstování obilí nebo kukuřice. Navíc platí, že jakmile se stromky na farmě uříznou, už se na jejich místa sázejí nové.

Co z toho plyne? Když pro stromek, tak bez pocitu viny.