Polský úspěch s českou stopou. A co s tím má společného náš vyhlášený dabing

Evropa se soustředí víc na regulaci než inovace. Možná je v tomhle světovým lídrem, kterého budou ostatní následovat. Avšak reálně to zatím znamená jen to, že lidé v Evropské unii mají obtížnější přístup k řadě služeb a produktů.

Pamatujete? Filmový a televizní dabing byl česká pýcha, a dodnes mnozí tvrdí, že například takový Louis de Funès namluvený Františkem Filipovským je vtipnější a opravdovější než Louis de Funès se svým vlastním hlasem.

Těžko soudit, a jakkoli sem tam rozproudí veřejnou debatu názor, jestli možná nebylo lepší mít dabing špatný, případně vůbec žádný, a snažit se dívat na filmy v originále nebo s titulky, a lépe a rychleji se tak učit cizí jazyky, vysoké mínění o našem dabingu trvá. Nejspíš oprávněně.

Teď máme ještě jeden argument, byť spíše anekdotický. Zakladatelé firmy ElevenLabs, Mati Staniszewski a Piotr Dabkowski, v nadsázce tvrdí, že jedním z důvodů, proč se s pomocí AI pustili do nástroje umožňujícího klonovat lidské hlasy, byla špatná úroveň polského dabingu.

ElevenLabs tento týden oznámily, že úspěšně uzavřely druhé kolo investic, a nově tak firma získala 80 milionů dolarů. Když připočteme původní investice, jsme těsně nad sto miliony, a hodnota ElevenLabs je dnes aspoň na papíře přes miliardu dolarů.

Firma se sídlem v Londýně, ale s dvěma polskými zakladateli, se tak stává legendárním a vysněným jednorožcem. Když nepočítáme těžké váhy typu OpenAI či Anthropic, je tak v ostře sledovaném sektoru AI jedním z prvních startupů, kterým se to povedlo.

V příběhu je i česká stopa, jak se říká. Jedním z prvních investorů byl pražská firma Credo Ventures, založená a řízená Ondřejem Bartošem. Pro něj je to ostatně už druhý investorský jednorožec. Prvním byla firma UIPath, pro změnu s rumunskými zakladateli. S jejími akciemi se už skoro tři roky obchoduje na newyorské burze.

ElevenLabs měly nepochybně štěstí a k raketovému růstu téhle firmě pomohl AI boom, nastartovaný v listopadu 2022 službou ChatGPT. A ano, klonování lidského hlasu je kontroverzní, a v debatách o rizicích umělé inteligence často zmiňované: ať už kvůli tomu, že má potenciál v tvorbě fake news, či proto, že bude brát práci hercům, mimo jiné dabérům.

Ale nic to nemění na tom, že je to ohromný byznysový úspěch. A je důležité i to, že přichází z Evropy, a podobně jako třeba francouzská společnost Mistral AI, s odhadovanou hodnotou přes dvě miliardy dolarů, narušuje stereotyp, že vše důležité kolem AI se odehrává jen na pár stovkách čtverečních kilometrů kolem San Franciska.

Bohužel, jsou to spíše výjimky potvrzující pravidlo. Evropa se soustředí víc na regulaci než inovace. Možná je v tomhle světovým lídrem, kterého budou ostatní následovat, jak někdy slyšíme od politiků a úředníků hlavně v Bruselu. Avšak reálně to zatím znamená jen to, že lidé v Evropské unii dnes mají obtížnější přístup k řadě služeb a produktů.

Viděl jsem před pár dny na X překvapivé srovnání, které ukazuje, kolik na inovace, oficiální řečí takzvaný „výzkum a vývoj“, dávají velké americké firmy v porovnání s evropskými státy. Vím, že to není úplně fér, ale stejně: například Amazon investuje do inovací víc, než dá do vědy a výzkumu za rok Francie. A to po započtení jak státních, tak soukromých peněz. Alphabet, společnost zastřešující Google, dá víc než celá Itálie. Pro zajímavost, Česko má v téhle pomyslné kolonce stejnou sumu jako automobilka Ford.

Nic s tím asi neuděláme. Evropa je pozadu a my jako Česko rozhodně nevyčníváme. Můžeme zkoumat, proč dnes se svými nejen skvělými dabéry prohráváme i v té části Evropy, kde jsme si od devadesátých let zvykli být spíše premianty. Možná českým startupům jen chybí štěstí.

Ale každopádně jsem si přál a čekal, že současná vláda udělá právě z podpory inovací a rozvoje technologií své hlavní téma. Nestalo se, vlastně ani náznakem. Například podíl výdajů státu na vědu a výzkum je podle naposled zveřejněných dat Českého statistického úřadu nejnižší od roku 2010.

Myslel jsem si, že kabinet vedený vysokoškolským profesorem a celoživotním akademikem udělá z podpory inovací a znalostní ekonomiky víc než prázdné heslo do programu. Že o tom bude premiér psát projevy, tweetovat a točit videa. Ale ani to se nestalo, bohužel. Srovnání cen Nutelly v příhraničí se jeho poradcům asi zdálo jako lepší nápad.

Škoda.