Glosa: Ženy, translidé, klecová lůžka. Boj o Rowlingovou zastíní i covid

Je to osmnáct let, kdy se autorka Harryho Pottera opřela do Česka kvůli používání klecových lůžek. Chtěla změnit staré pořádky. Ano, ta samá Rowlingová, která je teď pro část mladé generace naopak jejich symbolem. Časy se mění…

Zuří pandemie, nikdo neví, jestli omikron vítat, nebo se ho děsit, ale přesto se zprávou číslo jedna Nového roku, a to hlavně v Británii, stala neúčast autorky Harryho Pottera J. K. Rowlingové ve výročním pořadu, který právě tento den odvysílala streamovací služba HBO.

Není úplně jasné, zda spisovatelka pozvání odmítla, či jí nebylo vůbec adresováno. Každopádně za celou kontroverzí stojí dva roky staré výroky Rowlingové na sociálních sítích, kde se podivila nad formulací „lidé, kteří menstruují“. Z dalšího tweetování pak bylo znát, že jí chybí používání pojmu „ženy“.

V kulturně lingvistickém souboji se tím pasovala do řad milovníků starých pořádků a nepřátel lidí, kteří svůj gender vidí složitěji. Další zprávy nečekaly. Deník The Guardian měl prý stáhnout anketu o osobnost roku právě proto, že v ní drtivě vítězila Rowlingová, škola ve východní Anglii zase přejmenovala kolej, která dřív nesla její jméno, a skřeti v kouzelnické bance u Gringottových prý mají „židovské rysy“. Kolem Rowlingové není jeden den ticho.

Herci z filmů o čarodějnickém učni se od výroků autorky knižní předlohy zpravidla distancovali a v show ke dvaceti letům od premiéry prvního filmu na HBO se o ní mluvilo jen velmi málo. Část lidí tomu tleská, druhá část má připravený odsudek: Kde byste bez ní byly, vy „hvězdičky“.

A tak je to vždycky. Války na kulturních frontách se k jejich škodě vedou na úrovni: buď, anebo. Bylo by složitější zkoumat, proč jsou někteří lidé výrokem Rowlingové tak zasaženi. Bylo by složitější Rowlingovou slyšet jako někdejší matku samoživitelku, filantropku, feministku z minulého tisíciletí, které se možná nechce (už zase) vzdávat slova žena ve veřejném prostoru.

Z české perspektivy pak může být její odsouzení do kategorie staromilců paradoxní v tom, že to není ani dvacet let, co právě její jméno dráždilo zaťaté konzervativce v Česku víc než co jiného. Právě britská spisovatelka tehdy ostře vystoupila proti používání takzvaných klecových lůžek v ústavech pečujících o děti a byla lidmi typu tehdejšího prezidenta Václava Klause označena za člověka bez autentické znalosti, který vyrábí umělé problémy.

Co jsou umělé problémy? Přístup k „translidem“, klecová lůžka? Víc přemýšlejme, proti komu v kulturní válce bojujeme, fronta se stále posouvá.