Článek
Řadě příznivců vládní koalice by válka s prezidentem udělala radost a cítí zklamání, že se jí nedočkali.
Vláda Petra Fialy má jasnou strategii na prezidenta Miloše Zemana. Lapidárně by se dala popsat takto: Vláda se nebude pouštět s prezidentem do sporů a bude doufat, že se hlava státu do konce mandátu bude chovat co nejslušněji.
Premiér ani jeho ministři prezidenta téměř nekritizují. Nebo jen v nejvíc křiklavých případech a opatrně. Mlčky snášejí drobné naschvály a ústrky, kterými se Miloš Zeman baví. A navzdory slibům nijak zásadně nesnížili rozpočet Hradu.
Jaké výsledky zatím tahle vládní strategie má? Mizerné. Miloš Zeman využívá každé skulinky, jak uplatnit svůj vliv a vládě zkomplikovat život.
Šéfem České národní banky udělal Aleše Michla, kandidáta, o kterém členové vládní koalice do poslední chvíle nevěřili, že by mohl uspět. Nechce se s ministryní obrany dohodnout na jménu náčelníka generálního štábu a prosazuje svého vlastního kandidáta.
Vyhlásí neomalenou amnestii pro svého spolupracovníka odsouzeného za machinace s veřejnými financemi. Odmítne vládní kandidátku na viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu.
Na porady odmítá přijímat pirátského člena vlády, ministra zahraničí Jana Lipavského, ale nutí na nich Petra Fialu sedět naproti Martinu Nejedlému.
A nenechá si ujít ani drobné příležitosti ke škodolibostem – jako když například čtyřnásobně zdražil pronájem Španělského sálu pro ministerstvo vnitra. A policisté a hasiči tak musí svá ocenění předávat jinde, protože na účet vystavený prezidentskou kanceláří nemají.
Kritici smířlivého přístupu k prezidentovi jsou přesvědčeni, že je to chyba. Že je potřeba Miloše Zemana přitlačit všemi prostředky ke zdi, protože rozumí jenom síle.
Být to třeba v polovině prezidentova mandátu, dám jim za pravdu. Jenže realita je taková, že hradní partě zbývá už jen několik měsíců do konce. A Miloš Zeman si prostě bude dělat, co chce, bez ohledu na strategii, kterou vůči němu vláda zvolí.
Hraje se tedy fakticky jen o to, jak bude celá věc vypadat navenek. Řadě příznivců vládní koalice by válka s prezidentem udělala radost a cítí zklamání, že se jí nedočkali. A uznejme, že by to spoustě ministrů, kteří v zákulisí nemohou Zemanovi přijít na jméno, ušetřilo hodně pokrytectví.
Petr Fiala se ale rozhodl pro nekonfliktní přístup. Jednak je v jeho politické povaze přistupovat i k protivníkům slušně. A zřejmě si uvědomuje i další zásadní věc: že český volič ze všeho nejvíc nesnáší, když se politici hádají mezi sebou.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
