Glosa: Zase ta stejná trapná písnička o humanitních oborech

Debata o humanitních a technických oborech se má dít úplně jinak.

Jednou za čas se ve veřejném prostoru znovuobjeví taková nemilá tradice. Postarší, majetný, dobře žijící a zpravidla humanitně vzdělaný člověk nadává na to, jaký máme v Česku nedostatek technických odborníků. Velmi často je takový povzdech doprovázen návrhem na zavedení školného na „netechnických“ nebo rovnou přímo na humanitních oborech. Že se tím jakože ten nepoměr srovná.

Posledním, kdo toto navýsost trapné téma dostal znovu na světlo, byl nedávno guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Ale stejně se vyjádřili také jiní, v roce 2015 i prezident Zeman. Oba pánové sami mimochodem absolvovali netechnický obor na Vysoké škole ekonomické.

A vůbec, co to je ten netechnický obor? Ke státnicím z fonetiky na filozofické fakultě (!) jsem musel umět mimo jiné Fourierovu transformaci, spektrografickou analýzu zvuku a přinejmenším trochu programovat. Ano, podprůměrný student příslušného oboru na ČVUT asi bude všechny tyhle konkrétní věci umět lépe než já. Moje znalosti jsou mělčí, ale zase oproti němu já nabídnu přesah do jiných oblastí, což ze mě dělá stejně dobře uplatnitelného zaměstnance.

Absolventi humanitních a společenskovědních oborů jsou přitom pořád občas vnímáni jako ti, co se zadarmo vezou na práci techniků. Takoví absolventi v představách mnohých dělají jen to, že dvě hodinky denně podiskutují o Platonovi a pak jedou domů. To je samozřejmě absolutní blbost, trh by takové lidi semlel, ale vysvětlujte to někomu, kdo nemá zájem (a často ani schopnost) to pochopit.

Naprosto dokonale myslím vykrystalizoval despekt k humanitním a společenskovědním oborům ve složení vládních týmů pro boj s pandemií, kde jejich zástupců bylo něco mezi nulou a naprostým minimem. Přitom by se hlas psychologa, sociologa nebo právníka při vydávání opatření dost hodil.

Nepochopte mě špatně: velmi si studentů a absolventů technických i přírodovědných oborů vážím, protože rozumí věcem, které já nebudu s to pochopit nikdy. Jen bych ze stejných důvodů ocenil uznání i pro humanitní a společenskovědní obory.

Moc rád bych někdy v budoucnu zažil klidnou a civilizovanou debatu o prolínání technického a humanitního vzdělávání i o školném na vysokých školách. Ale pokud tu debatu začínáme tak, že nějaký pán milostivě poučí skupinu studentů, že jich je moc, protože on si to myslí, jsme odsouzeni k tomu, točit se v kruhu a nedomluvit se na ničem.