Článek
Kombinace strachu o zdraví, nedostatku informací, a naopak přemíry „informací“ ze sociálních sítí tvoří nebezpečnou směs. Když nic jiného, tohle nás mohla naučit pandemie. Ministr zdravotnictví ale jako by při této lekci chyběl.
Od (zatím neoficiálního) konce pandemie řeší české zdravotnictví první vážnější krizi, v jejímž centru se ocitli lékárníci. Před mnoha měsíci se objevily první výpadky běžných léků, třeba očních kapek, postupně se nabalovaly další, s epidemií respiračních nemocí došly léky na teplotu u dětí a pak vypadla antibiotika. Řetězovou reakcí se portfolio nedostatkového zboží rozšiřuje.
Až do tohoto bodu musela situace dojít, aby ministr zdravotnictví Vlastimil Válek opustil svou bohorovnou pózu a uznal, že se něco děje. Na otázku, zda se situaci dalo předejít, se odpovědi různí, zda se ale dalo o nedostatku léků lépe komunikovat, to je nabíledni.
Ještě před vánočními svátky Válek skoro až drze radil rodičům, aby se „koukli na internet“, když nemají pro děti sirup na horečku. V okamžiku tohoto výroku ještě nebyla na skladech mimořádná dodávka, takže výrok působil na nervózní rodiny jako červený hadr.
Doba internetu je složitá v tom, že politici mají málo času uchopit otěže informování do svých rukou. Sociální sítě je často předběhnou. A když jde o zdraví, je to ještě mnohem těžší závod, k panice je jen krůček. Jenže jak nepropadnout skepsi, když se ministr na jedné straně tváří, že se nic neděje, a na druhé lékárníci, praktici či lékaři z nemocničních pohotovostí plní sociální sítě příspěvky typu: „To jsem za třicet let nezažil. Epidemie se rozjíždí, antibiotika nejsou. Nemáme informace. Nikdo neví, co se bude dít.“
Jako i u jiných profesních skupin se zdá, že mezi vládou – tady konkrétně ministrem Válkem – a zainteresovanými odborníky probíhá komunikace skrze poštovního holuba, kterého po cestě někdo trefil do křídla.
Situaci samozřejmě obratně využije opozice a kdybychom neměli v hlavě čerstvou zkušenost, jak se vláda Andreje Babiše popasovala s covidem, mohli bychom jejímu rozhořčení i plně věřit. Z úst politiků ANO zaznívá, jak by „Babiš seděl v letadle a ten Nurofen by přivezl“, ale už zapomenou dodat, že by to možná ani Nurofen nebyl, ani by zřejmě nebyl pro lidská mláďata…
Jenže to vzpomínáme na chyby minulosti. Teď se můžeme zlobit, že bereme zdraví opět na lehkou váhu a nic jsme se v pandemii nenaučili.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
