Článek
Kritika matek, které se dostaly vlivem mnoha faktorů na dno a které teď víc než jiné drtí vysoká inflace, je zbytná. Nikdo nechce, aby se jeho ratolest měla špatně.
Přiznávám zcela bez okolků, že mě vždycky rozladí, kolik jedu jsou někteří lidé schopni vypouštět ve vztahu k matkám samoživitelkám.
Když kolega Jan Novák v čerstvé sérii článků poukázal na současné potíže žen, které jsou na starost o dítě samy, strhla se vedle silné vlny solidarity bohužel i lavina nepochopení, a snad i nenávisti.
Není to poprvé, kdy se internet stal nehezkým místem a veřejnou diskusi zaplavila agrese vůči matkám popisujícím nouzi, v níž se se svými dětmi ocitly. Podobnou zlobu adresovanou skupině samoživitelů – zastoupené převážně ženským pokolením – si pamatuji osobně už z doby, kdy jsem natáčela reportáže ke stejnému tématu v době nejhlubší koronavirové krize.
Dosud zvládaly, teď jsou na dně
Samoživitelky v Česku.
Seznam Zprávy nahlédly do stovek žádostí, v nichž samoživitelé popisují své příběhy, aby dostali finanční příspěvek od neziskové společnosti Klub svobodných matek na bydlení, potraviny, na obědy pro děti ve škole, na tábory, na kroužky nebo IT technologii.
„Současná krize je ale bezhlavá saň, která kvůli zdražování základních životních nákladů zasahuje úplně všechny samoživitele. Drtí mladé, staré, z měst i vesnic,“ říká zakladatelka Dana Pavlousková. „Nově dostáváme žádosti o pomoc od samoživitelů, kteří situaci dosud zvládali. Tvoří zhruba třetinu,“ dodává.
Některé žadatelky Seznam Zprávám své příběhy otevřeně popsaly, a vznikla tak čtyřdílná série věnovaná matkám živitelkám, které se z různých důvodů ocitly v mimořádně tíživé finanční situaci.
Modus operandi autorů ostrých odsudků, kteří to chtějí matkám samoživitelkám (muži jsou z téhle debaty kdovíproč vynecháni) nandat, je v zásadě vždycky stejný. Jde o poučování domněle hloupých matek, které si měly podle autorů zlých komentářů zajistit údajně lepší život a nemají si stěžovat ani v době finanční krize.
Nevyžádané a těžko realizovatelné rady spočívají v tom, že měly mít třeba šťastnější ruku při výběru otce dětí, v případě nezodpovědného vztahu jít na potrat, případně si najít nového partnera, naučit se konečně hospodařit, vydělávat víc peněz, nekupovat nepotřebné věci dětem, bydlet v ještě menším bytě. A tak dále a tak dále.
Kdybychom přistoupili na takhle omezený výklad složitého sociálního problému, žili bychom ve zcela odlišném světě. Lidé by se pak nepotýkali s chudobou, rozpadlými vztahy, věznice by neplnili rodiče, kteří dlouhodobě neplatí alimenty.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Je důležité si uvědomit, že kritika matek, které se dostaly vlivem mnoha faktorů na dno a které teď víc než jiné drtí vysoká inflace, je zbytná. Žádný normální rodič si přece nelibuje v chudobě. Netouží po životu v bídě a strachu. Nechce, aby se jeho ratolest měla špatně. Dělá první poslední, i kdyby to mělo znamenat, že sám nebude mít co do pusy.
To je bohužel realita podložená daty. Podle výzkumného projektu „Česko 2022 – Život k nezaplacení“ nezbývá šedesáti procentům samoživitelů s dětmi po zaplacení všech měsíčních výdajů nic, případně musí jít do minusu. Více než polovině hrozí pád do chudoby. Chceme skutečně ostrakizovat lidi na hranici bídy za to, že se mají špatně?
Pokud si tedy nějací rodiče skutečně zaslouží kritiku, pak jedině ti, kteří neplatí alimenty a vysmívají se tak svým dětem do tváře.
