Glosa: Proč traktory nezaplavily Vídeň

Protestům lze rozumět tak, že se velcí zemědělci bouří proti snaze ministra Výborného aspoň trochu přiblížit poměry v tuzemském zemědělství těm rakouským.

Stovky traktorů blokovaly v pondělí pražskou magistrálu, další kolo protestů přijde ve čtvrtek. Na demonstraci svolanou nedávno do Vídně dorazilo traktorů přesně jedenáct.

Kdo vlastně zajistil, že zemědělci v Rakousku jsou tak spokojení? Nebyl to větší objem dotací. Přímé platby zemědělcům z evropských fondů dosáhly loni u sousedů v přepočtu sedmnácti miliard korun, o něco větší Česko rozdělilo 20 miliard. Rozdílná je však pozice zemědělců ve společnosti.

Rakušané mají slabost pro nákupy potravin „ze dvora“. Není to příliš složité, protože v každé vesnici někdo chová krávy nebo pěstuje brambory a zeleninu. V malých obcích může člověk využít „Bauernladen“, malou samoobsluhu zásobovanou místními výrobci, kde útratu hodí do kasičky. Na každém maloměstě lze spoléhat na místního pekaře a řezníka. Supermarkety se pyšní regály s regionálními potravinami, zároveň jsou v nich skoro všechny ostatní potraviny rakouské – s výjimkou olivového oleje a podobných. Je to výhodné i z pohledu zemědělců, kterým hustá síť místních obchodů zajišťuje odbyt.

Celý systém funguje díky společenské dohodě, podle níž je zákazník ochoten připlatit, zemědělec své přebytky nevyváží a banky půjčují jen těm obchodníkům, kteří prodávají domácí zboží.

V Česku tento model nefunguje a nemůže fungovat. Proti 155 tisícům zemědělských podniků u jižních sousedů poklesl zdejší počet za posledních dvacet let ze 40 na 30 tisíc firem. Mnozí se soustřeďují na průmyslové plodiny, další na export, provozovat maloobchod je mimo jejich možnosti. Těch několik velkých potravinářských kombinátů nedokáže zaplnit českým zbožím ani supermarkety.

Tuzemští zemědělci mohou demonstrovat jen z frustrace, že ztratili přímou vazbu k zákazníkům – a tím prestiž „živitelů národa“. Přesto své traktory poslali do ulic hlavně kvůli dotacím. Svědčí o tom, že protesty organizují ti velcí v čele s nejnápadnějším Zdeňkem Jandejskem.

Vláda v čele s ministrem Markem Výborným totiž snížila přímé platby podnikům, které hospodaří na více než 150 hektarech. Kdo má přes 1500 hektarů, ten podle studie KPMG přijde ročně o 570 korun na hektar. Tedy o desetinu dosavadní podpory. Získané peníze vláda pošle malým producentům.

Protestům lze rozumět tak, že se velcí zemědělci bouří proti snaze ministra Výborného aspoň trochu přiblížit poměry v tuzemském zemědělství těm rakouským. Pochopitelně by mohl zajít mnohem dál, třeba po vzoru sousedů stanovit strop pro přímé platby na 120 tisíc eur. Tím by ovšem zemědělec hospodařící na patnácti stech hektarech přišel o dvě třetiny dotací.