Glosa: Proč je neoblíbený Fiala ve skutečnosti populární

Petr Fiala zvládl zkoušku, kdy Česko předsedalo EU, a ustál rok energetické krize doprovázené historickou inflací. Povedlo se mu navíc udržet pro sebe a svou vládu v průzkumech důvěry nad třiceti procenty, což je ojedinělé.

Lidé mají o Petru Fialovi vážné pochyby. Vyplývá to ze zprávy americké agentury Morning Consult, která sleduje důvěru voličů ke světovým politikům a která českému premiérovi přisoudila třetí místo od konce. Přesto je třeba opozici varovat, aby průzkum raději necitovala. Při bližším pohledu paradoxně zjistíme, že Fiala přinejmenším v této chvíli patří k nejméně kritizovaným šéfům tuzemských vlád.

Morning Consult sleduje v internetových dotaznících 22 prezidentů nebo premiérů. Průzkumy se aktuálně doplňují, takže na internetu je neustále k dispozici žebříček, který v těchto dnech přidělil českému lídrovi dvacáté místo a důvěru necelé čtvrtiny občanů.

„Koho to zajímá, ať se tím zabývá. Mě to nezajímá,“ zhodnotil Fiala před časem úroveň průzkumů. O kvalitě sdělení ze studie Morning Consultu lze skutečně pochybovat. Není zřejmé, jestli se jeho české části účastní víc než 500 respondentů, navíc při hodnocení tuzemského premiéra došlo podle agentury v březnu k „ojedinělé chybě“. Co Morning Consult zveřejnil o Fialovi, má proto zanedbatelný význam.

Dobře míněná snaha americké firmy přesto může inspirovat při hledání dalších informací. Důvěru evropským vládám sleduje průběžně také všeobecně uznávaný Eurobarometr. Podle dat z února má Česko ze sedmadvaceti zemí osmnáctou nejdůvěryhodnější vládu, které v celém posledním roce obvykle věřilo 30 procent voličů.

Na první pohled to nevypadá jako skvělý výsledek, lze ovšem přihlédnout k tomu, že důvěra k politikům má v jednotlivých zemích stálou hladinu, v Česku spíše nízkou. Po svém nástupu získá vláda i její premiér obvykle důvěru přes čtyřicet procent, záhy ovšem klesne na třicet procent. Ani Petr Fiala se z tohoto pravidla nevymyká.

O jeho prozíravosti svědčí, že se nesnaží své hodnocení vylepšit. Naposledy se o to v roli premiéra pokoušel Andrej Babiš, když vedl permanentní volební kampaň. Podle Eurobarometru a CVVM tím překonal v popularitě čtyřicetiprocentní hranici. Důvěru však zklamal při covidové krizi a propadl ke dvaceti procentům. Něco podobného se před ním stalo Vladimíru Špidlovi, Stanislavu Grossovi, Mirku Topolánkovi, Petru Nečasovi i Bohuslavu Sobotkovi.

Proti tomu Petr Fiala zvládl šestiměsíční zkoušku, kdy Česko předsedalo Evropské unii, a ustál rok energetické krize doprovázené historickou inflací. Udržet sebe a svou vládu v průzkumech důvěry nad třiceti procenty se přitom po roce 2000 z politických premiérů podařilo jen Jiřímu Paroubkovi, ovšem pouze během jediného roku vládnutí.

Do konce jara musí premiér představit reformu veřejných financí, tedy zvládnout rituál, o který se naposled nepříliš úspěšně pokusil jeho předchůdce Mirek Topolánek. Ale jak sám prohlásil, průzkumy hodlá ignorovat.