Glosa: Předkolo prezidentské volby koalice prohrála

Korespondenční volbu měla v programu první i druhá Babišova vláda. Což samozřejmě vůbec nebránilo politikům ANO, aby poté, co zjistili, jak Češi ve světě volí, okamžitě obrátili.

Nevím, jestli si na to ještě vůbec vzpomenete, ale existoval tu takový plán, že byl naši lidé žijící v zahraničí mohli volit poštou. Dokonce si ho vláda Petra Fialy napsala do svého programového prohlášení, takže to nejspíš myslela vážně.

Teď, zhruba čtyři a půl měsíce před třetí přímou prezidentskou volbou, si už můžeme říct: Nic nebude. V lednu 2023 skoro úplně jistě. A nejspíš ani poté. Opozice svou obstrukční taktikou, kterou nasadila už na jaře, zvítězila. Vládní koalice prohrála. Na přijetí zákona už není čas. Není to asi ta nejhorší porážka ze všech, které momentální sněmovní většinu ještě potkají. Dokonce se dá připustit, že v téhle době to není ani to nejdůležitější téma. Ale zatracená nepříjemnost to tedy je. Symbolická i faktická.

Plán, jak zjednodušit českým občanům žijícím ve světě přístup k volbám, není samozřejmě nový. Do svého programu si ho napsala už první i druhá Babišova vláda v minulém volebním období. Což samozřejmě vůbec nebránilo politikům ANO, aby poté, co zjistili, jak vlastně Češi ve světě volí, okamžitě obrátili. Dnes vám na potkání vyjmenují všechna rizika, která se s korespondenční volbou pojí. Samozřejmě hlavně ta teoretická, případně ještě spojená s několika oblíbenými konspiračními teoriemi, v nichž zase excelují politici SPD.

A samozřejmě nikdy nesmějí chybět „ukradené prezidentské volby v USA“ v roce 2020, což je všemi myslitelnými autoritami vyvrácená pitomost, která vyústila až v útok na americký Kongres v lednu 2021.

Korespondenční volba funguje v 23 zemích EU a když se odpůrců zeptáte, kde s ní měli problém, vysypou jedině rakouský příklad z prezidentských voleb 2016. To skutečně museli kvůli čistě formálním problémům opakovat druhé kolo, aby v něm pak Alexander Van der Bellen vyhrál ještě výrazněji než při prvním, zrušeném pokusu.

Kupodivu ani tahle zkušenost nevedla Rakušany k tomu, aby korespondenční volbu zrušili a letos v říjnu budou moci volit hlavu státu znovu i poštou. Možná se měli zeptat Čechů.

Aby bylo úplně jasné, o čem se tu bavíme. V posledních sněmovních volbách v říjnu 2021 využilo svého volebního práva 13 tisíc krajanů, z nichž 85 procent volilo tehdy opoziční koalice Spolu a PirSTAN. ANO ani SPD by se při výpočtu z tohoto vzorku vůbec nedostaly do Sněmovny. Což je samozřejmě hodně zkreslený obrázek, protože účast na demokratickém procesu od krajanů nebo lidí, kteří zrovna v cizině pracují či studují, vyžaduje často mnohahodinovou a taky dost nákladnou cestu na zastupitelský úřad.

Odhaduje se, že ve světě dnes žije zhruba čtvrt milionu až 300 tisíc lidí s českým občanstvím. Není samozřejmě jisté, kolik z nich by práva volit korespondenčně využilo, nicméně si připomeňme, že čtvrt milionu hlasů při volební účasti 65 procent stačilo v říjnu 2021 na necelých pět procent. Ano, mluvím o vás, Přísaho a ČSSD.

Anebo jinak: v druhém kole prezidentské volby 2018 porazil Miloš Zeman Jiřího Drahoše celkově o 150 tisíc hlasů. Což může být zhruba podobný rozdíl, jakým o posledním víkendu v lednu 2023 zvítězí čtvrtý český prezident či první prezidentka.

Velké porážky se někdy skládají z těch menších.