Článek
Nenechme se mýlit, Miloš Zeman není úplně zahnaný v koutě. V ruce má ještě jednu vysokou kartu.
Miloš Zeman ani na sedmý pokus nejmenuje šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Na návrh vlády se podle informací Hospodářských novin prezident tentokrát ani nepodíval a roztrhal ho.
Můžeme to chápat jako jednu z mála jistot v turbulentní době. Zeman přece nemůže ocenit někoho, kdo ho ponížil, protože měl pravdu s hemžením ruských a čínských špionů v Česku a kdo zároveň varoval, že jejich chapadla sahají až do prezidentské kanceláře.
Z několika dobrých důvodů by nás tato zpráva vůbec nemusela zajímat. Vlastně to celé můžeme otočit a vykládat jako pozitivní informaci: Miloš Zeman naposledy odmítl jmenovat ředitele BIS Koudelku generálem. Příští prezident nebo prezidentka to skoro určitě udělá.
Nepochybně od zapšklého Zemana posledních deset měsíců na Hradě už nic dobrého čekat nemůžeme. Naopak, jen samé pomsty a naschvály. Vyžaduje to sice mimořádné úsilí, ale pokusme se alespoň na chvíli proniknout do hlavy a uvažování muže, jehož jedinou hnací silou je negativní energie.
Miloš Zeman si uvědomil, že všechno prohrál. Svou sázku na Rusko a Čínu, autoritářské režimy, které tolik obdivoval a za jejichž zájmy bojoval. Konec snů o reaktorech pro Rosatom nebo vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe s čínskými přístavy.
Doma vsadil na Andreje Babiše, který skončil v opozici a moci se ujaly dvě koalice, jež prezident před volbami označoval za podvod. A k tomu všemu ještě z Poslanecké sněmovny zmizeli sociální demokraté a komunisté, dvě strany, přes něž Zeman protlačoval své zájmy.
To je dost důvodů k tomu, aby 77letý nemocný prezident propadl pocitu, že je obklíčen nepřáteli, všichni se proti němu spikli a nejraději by se ho zbavili dřív, než mu v březnu 2023 vyprší mandát. Proto se Kancelář prezidenta republiky začala chovat tak, jak to známe ze sociologie mafie: jako rodina, jejíž členové se musejí navzájem chránit.
Takhle musíme chápat nedávnou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka odsouzeného za manipulace s veřejnou zakázkou. Jedině takto můžeme porozumět legračnímu vysvětlení vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře, když za požárem své hospody vidí „štvavou nenávistnou kampaň médií“.
Hradní partička je dnes v panice a nemůže si být ničím jistá. V duchu přísloví „podle sebe soudím tebe“ se obává, čeho se ještě dočká. Co bude proboha následovat po ponižující kontrole skartování tajných dokumentů?!
To nám sem teď pošlou policisty a státní zástupce, aby prověřili všechny zakázky prezidentské kanceláře?! Kde to skončí, kdy se to zastaví a koho dalšího z nás obviní, obžalují a odsoudí?! To už nemůžeme ani zavolat soudcům?! A kde to jsme, když nám vládní politici vyhrožují seškrtáním hradního rozpočtu?!
Ale nenechme se mýlit, Miloš Zeman není úplně zahnaný v koutě. V ruce má ještě jednu vysokou kartu. V červenci jmenuje nového guvernéra České národní banky, což je zvlášť v době rekordní inflace klíčový post.
A pokud se bude prezident řídit stejnými pocity jako v případě Koudelky nebo Baláka, tak jmenuje guvernérem Aleše Michla. Nejmladšího člena bankovní rady ČNB, jehož do centrální banky prosadil Andrej Babiš. Zemanovi na Michlovi imponuje, že je podobný jako on: rád provokuje, hraje sám na sebe a ostatní kolegové ho nenávidí. Jako poslední pomsta na závěr mandátu ideální.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
