Článek
Racionální odpověď na otázku, proč stát dělá rozdíl mezi „profesionálním“ pěstounem a pěstounem-příbuzným, neexistuje.
Tuším, že kauzu krácení odměn kurýrům Rohlíku zaznamenal snad úplně každý, naproti tomu téma sekání peněz pro některé pěstouny zůstalo – jako většina citlivých sociálních témat – mimo zorné pole.
Z pohledu společenského jde přitom o závažnější téma, protože se dotýká dětí s těžkým osudem. A současně jejich prarodičů, kteří se ne vlastním přičiněním pustili do dalšího kola výchovy.
Nezasvěceným představím státní „logiku“ šetření v oblasti sociální politiky. Některým z pěstounů stát peníze bere. Co ušetří, rozdá druhé skupině náhradních „rodičů“.
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí od Nového roku rozlišuje mezi pěstouny. Zatímco ti, kteří se starají o cizí dítě, dosáhnou na větší finanční obnos, početnější skupině pěstounů, kterou nejčastěji tvoří prarodiče dětí poznamenaných těžkou životní situací, stát peníze na výchovu osekal.
Chybějící tisícovky v rodinném rozpočtu a aktuální míra zdražování tak představují další temnou položku v jejich už beztak nelehkém životě. Co na tom, že vychovávají de facto opuštěné děti. Hlavně že na konci státního zúčtovacího období nezůstane velká sekera…
Zřejmě v této zemi platí pravidlo: „Pomáhej bližnímu svému, ale ať to moc nestojí.“
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Racionální odpověď na otázku, proč stát dělá rozdíl mezi „profesionálním“ pěstounem a pěstounem-příbuzným, neexistuje. Měl by ji znát třeba poslanec Aleš Juchelka za ANO, který prosadil mimo jiné i tuto radikální změnu, u něj ale ratio nehledejme.
Juchelka totiž říká, že pro prarodiče beztak platí vyživovací povinnost a že pokud babičky, případně dědečkové dostanou do péče děti svých dětí, postarat se zkrátka musí. Současně tvrdí, že prarodiče nejsou v pěstounské péči profesionálové.
Pardon, ale to je podobně hloupé a krátkozraké jako hospodaření Aleny Schillerové, kvůli kterému se zřejmě bude dál škrtat i již dávno seškrtané. Copak pan poslanec nevidí, že tímto výrokem plive do tváře všech, kteří šetří poměrně velké náklady státu tím, že děti chrání před ústavní péčí?
Pane Juchelko, děti ani pěstouni by neměli být rukojmí státu. Tak to příště s kolegy v parlamentu promyslete o trochu lépe. Ale jedno se musí nechat – definitivně jste zavřel pusu všem, kteří už dlouho nesmyslně tvrdí, že většina pěstounů vychovává děti pro peníze.
