Glosa: Mateřská byrokracie

Musí být něco hodně shnilého na české byrokracii, když je pro mnohé matky jednodušší porodit dítě než získat peněžitou pomoc v mateřství. 

Řada rodičů momentálně nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství – takzvanou mateřskou.

Ve finanční bryndě se pak ocitají na začátku rodičovství hlavně matky-studentky nebo ženy v pozici osob samostatně výdělečně činných bez nemocenského pojištění. Na mateřskou totiž vůbec nemají nárok. A při čerpání „navazujícího“ rodičovského příspěvku v celkové hodnotě 300 tisíc mají z pozice OSVČ tak znevýhodněné podmínky, až by z toho jeden plakal. 

Dobrou zprávou je, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka usiluje o změnu. Chce, aby peněžitou pomoc v mateřství mohlo čerpat více matek. Na ministerstvu v tuto chvíli propočítávají několik variant s tím, že by návrhy měly být hotové do několika týdnů. 

Je minimálně úlevné vědět, že někdo konečně ponořil teploměr do zkalených vod sociálního systému. Rtuť nicméně bohužel stoupá tak vysoko, jako rychle rostou náklady v rámci státního rozpočtu. A tak budou mít obě početné skupiny žen, tedy matky-studentky a živnostnice, zřejmě i nadále smůlu. Vedle zaměstnaných matek hrajících prim budou pořád ve slabší a méněcennější pozici. 

I já jsem se před státním aparátem ocitla v pozici outsidera. Před dvěma lety jsem žádala o mateřskou. A stále si pamatuji, jak se mi ze studia všech nesmyslných norem motala hlava.

Cokoli se v mém úředním příběhu jevilo jako výhra, bylo nakonec vlastně jen odrazovým můstkem k dalším nesmyslným omezením a zdrojem neuvěřitelně silné frustrace. Bez přehánění šlo o jednu z psychicky náročnějších fází přípravy na rodičovství. Tolik ztraceného času na úřadě, tolik vyrvaných vlasů, tolik byrokratického utrpení.

I Kafkův Zámek nebo Hellerova Hlava 22 vlévají do žil více naděje a optimismu než právo sociálního zabezpečení. Nebo spíš nezabezpečení?