Glosa: Máte problém? Hoďte ho ke garážím!

Někteří politici tvrdí, že se máme starat víc o sebe než o problémy jiných – třeba Ukrajinců. Nedochází jim, že problémy nezmizí, když se na ně nebudeme dívat.

Když venčím psa, často se z procházky vracím kolem garáží.

Tuhle jsem si všiml, že o ně někdo opřel poličky ze staré skříně. Jak jsem šel kolem a viděl to odložené dříví, vzpomněl jsem si na Andreje Babiše, konkrétně na to, jak radil premiérovi Fialovi, aby se tolik nezajímal o uprchlíky a víc se staral o problémy našich lidí.

Jak to spolu souvisí?

Skříň už zřejmě někomu dosloužila a protože se už jaksi nehodila, změnila se v problém. Problém se dá řešit různým způsobem. Jedním z nich je, dát ho někam, kde nebude na očích. Jak se říká, co oči nevidí, to srdce nebolí. Bohužel jde o řešení, v němž hraje hlavní roli úhel pohledu. Z jistého pohledu nejsou problémy tím, čím se jinde zdají být.

Bývalému majiteli nepohodlného nábytku se jistě ulevilo, protože se už na starou skříň nemusí dívat. Ale problém nezanikl, jen se přestěhoval ke garážím, kde zas trápí jiné lidi včetně kolemjdoucích pejskařů.

Tak je to s nepříjemnými věcmi běžné. Třeba když jdete do práce a v metru vidíte, jak skupinka lidí kope do nějakého mladíka na zemi, napadne vás, že by mohlo jít o problém, a co víc, problém, který se vás týká už jen tím, že ho máte přímo před očima. Stačí si ovšem vzpomenout, že pospícháte na směnu, přidat do kroku – a problém je vyřešen.

Nakonec, kdo ví, jestli ten mladík nebyl na skupinku násilníku drzý a nezavinil si nakládačku sám.

Jak se říká, košile je bližší než kabát, co na tom, že ten kabát přes košili trochu kouše.

Dělat, že problémy nejsou, je řešení, které skvěle funguje, když jste ve věku kolem dvou let. Zakryjete si oči dlaněmi a strejda zmizí. Nebo zmizíte vy.

Mnoho z nás si tuto kouzelnou metodu vyzkoušelo během pandemie, kdy někteří dělali, že žádný covid není, že je to jen výmysl a pacienti na přístrojích jsou herci, kteří nám mají nahánět strach, aby s námi mohli politici lépe manipulovat. Bohužel se ukázalo, že přes sebelepší snahu dívat se jinam, nákaza nemizí a v nemocnicích dál umírají lidé.

Nyní umírají lidé na Ukrajině a už jsou tady opět stejné pochybnosti. Mnoho lidí věří, že oběti masakrů v Buči, Makarivu nebo v Boroďance nejsou skutečné, nebo že jsou příliš daleko, než aby stály za povšimnutí.

Někteří politici tento pohled přiživují a poukazují na to, že opravdové problémy jsou tady mezi námi, například v podobě benzínu, který zdražil o pět korun.

Každý máme právo starat se o vlastní problémy a nezabývat se problémy ostatních. Chtěl jsem jen poukázat na to, že některé problémy nejenže samy nezmizí, ale týkají se nás všech, i když jsou třeba až u garáží.