Glosa: Lidé s levnými lístky jsou zábavní. Ale nic víc

Díky Twitteru jsme se dozvěděli, že i řada velmi bohatých a zároveň velmi chytrých lidí levné sedačky miluje.

Elon Musk je nejen jedním z nejpopulárnějších uživatelů Twitteru, ale už několik týdnů je také jeho nejvýznamnějším investorem. Koupil si necelých deset procent akcií, což je u veřejně obchodovatelné společnosti významný podíl. A má v plánu kupovat další. Možná dokonce celý Twitter.

V sobotu šéf společnosti oznámil, že Musk nebude členem správní rady. Podle dřívější dohody měl do roku 2024 zastávat funkci ředitele. Po dobu, kdy by byl členem správní rady, a 90 dní po ukončení členství nesměl sám nebo ve skupině vlastnit více než 14,9 procenta akcií Twitteru.

Očekávalo se, že se nejbohatší muž světa stane členem představenstva, a firma to dokonce už uvedla do některých oficiálních dokumentů. Musk dopředu sršel nápady, co by měl Twitter dělat jinak a lépe, a berme jako ironii, že s nimi současné vedení Twitteru seznamoval… ano, právě prostřednictvím Twitteru. Hezky veřejně. Nápady se pohybovaly ve spektru od „celkem seriózních“ až po „naprosto šílené“, Muskem nejspíš považované za vtipné.

Z těch prvních zmiňme třeba to, že by sociální síť měla monetizovat uživatele zavedením nějaké formy předplatného, o čemž firma nezávisle na Muskovi už uvažuje. No a z těch nevážných asi zaujal nejvíc nápad, že by se sídlo firmy v San Francisku mělo změnit na ubytovnu pro bezdomovce. Zaměstnance tenhle vtípek údajně znervóznil, a někteří si dokonce stěžovali na personálním oddělení, že jim způsobil záchvaty úzkosti.

Minulý víkend ovšem Musk oznámil, že místo v představenstvu nakonec neobsadí. Spekuluje se o různých důvodech. Ten hlavní je však zřejmý: s formální funkcí přichází i formální odpovědnost. A ta je u veřejně obchodovatelných firem přesně vymezena zákony. Mimo jiné obnáší i to, že svými výroky nebudete ovlivňovat cenu akcií, protože v sázce jsou peníze nejen vaše, ale i ostatních investorů.

Jinými slovy, znamenalo by to, že by Elon Musk přišel o zábavu se svými divokými nočními tweety, a to mu za nějakou židli ve vedení nestálo.

Když to řekneme ještě jinak, Elon Musk se rozhodl zůstat tam, čemu někdy Američané říkají „cheap seats“. Prostě laciná místa. Z nich se v divadlech nebo ve sportovních arénách ozývá pískání či nadávky, rady hercům či sportovcům, někdy i létají rajčata. Dělat hluk a vědět všechno líp je výsada lidí, kteří si koupí levné lístky. Nevýhodou je to, že na dění na jevišti nebo na hřišti to nemá vliv. Je to tam i sotva slyšet.

Vlastně je to hezká metafora toho, co dnes nabízí Twitter. Spousty levných sedadel, kde můžete mít názor na všechno a hádat se se svými sousedy, rovněž s levnými lístky, a od rána do večera dělat hluk. A možná se vám uleví a najdete si na levných sedačkách spousty kamarádů, ale to je tak všechno. Nikomu ani ničemu tím nepomůžete, nejméně sobě.

Díky Twitteru jsme se v posledních dvou měsících dozvěděli, že i řada velmi bohatých a zároveň velmi chytrých lidí levné sedačky miluje. Tak jako Elon Musk. Paradoxně muž, který se rozhodl si velký kus Twitteru koupit a dostal možnost z téhle služby udělat opravdu dobrou sociální síť. Tak jako famózně po svém nástupu proměnil automobilku Tesla nebo založil dopravní kosmickou firmu SpaceX.

Jenže Elon Musk se radši rozhodl, že se bude dál královsky bavit na levných sedačkách. Pro Twitter je to podle mě možná vůbec nejhorší zpráva v jeho historii. A pro úroveň veřejné debaty bohužel taky.