Glosa: Krásnou Prahu by zkazila lanovka. Je čas obnovit brody

Zarazit stavbu ve městě s odůvodněním narušení krajinného rázu je čistý protimluv. To je stejné jako zakazovat stavět v centru města kvůli zachování půdního fondu.

Karel IV. měl na konci 14. století štěstí, že myšlenku nového kamenného mostu přes Vltavu neposuzovali úředníci. Kdyby tehdy poctivě zkoumali vliv stavby na životní prostředí, nikdy by nemohla projít. Vždyť masivní velkolepá konstrukce s 16 oblouky a třemi věžemi nepochybně narušila tehdejší ráz vltavského údolí.

Lanovka přes Vltavu, která měla spojit Podbabu, Troju a Bohnice, takové středověké štěstí neměla. Úředníci odboru ochrany životního prostředí pražského magistrátu ji zamítli v řízení EIA, které posuzuje vliv stavby právě na životní prostředí. Podle nich má lanovka nepřijatelný vliv na krajinný ráz Trojské kotliny a na ekologické funkce území.

Ať už si o lanovce myslíme cokoliv, absurdní rozhodnutí je krásnou odpovědí na to, proč je naše země zamrzlá. Není snad lepší ukázky, že v Česku fakt není možné nic postavit. Pokud neprojde „pitomá“ lanovka, jak to asi dopadne s velkohubými plány na nové dálnice, vysokorychlostní železnice nebo stavbu jaderných reaktorů?

Omlouvám se za laciný příměr s Karlovým mostem, takových by se našlo mnoho. Prošel by dneska třeba tolik oceňovaný Ještěd? Osvícený architekt Karel Hubáček by to asi od byrokratů schytal, proč chce svým rotačním hyperboloidem zlikvidovat krajinný ráz Ještědsko-kozákovského hřbetu.

Ale zpátky k pražské lanovce, která nebude. Můžeme na ni mít různé názory. Líbí–nelíbí. Geniální nápad – úplná pitomost. Jistě, je to netypická součást městské hromadné dopravy, ale ve světě zas ne tak úplně výjimečná.

Mně to přišlo jako originální řešení chybějícího spojení mezi Prahou 8, kde jsou velká sídliště, a Prahou 6, kde jsou vysoké školy. Dnes je tu jen přívoz. Lanovka by navíc měla mezistanici v trojské zoo. Prostě moderní a docela jednoduchá stavba. A způsob dopravy, jež má nízké emise i hluk, navíc s malou spotřebou energie. Jistě by z toho byla i turistická atrakce.

Jen by asi cestujícím občas vadil zápach s ústřední čistírny odpadních vod, která je součástí místního bedlivě střeženého krajinného rázu.

O lanovku na okraji Prahy nikdy nestála ODS, pro niž to zřejmě není dostatečně pravicový a konzervativní způsob přepravy po městě. Zvláštní je, že ruce pryč od projektu dávají i pokrokoví Piráti. Možná jejich egu vadilo, že to nevymysleli sami, ale jejich někdejší přátelé z hnutí Praha sobě, s nimiž se rozhádali.

Pak ovšem měli politici z vedení hlavního města sebrat odvahu a vzít škrtnutí lanovky na sebe. Prostě normálně rozhodnout. S tím, že už se jim to nelíbí. Nebo že jim to přijde neefektivní. Nebo že tady přes řeku raději postaví most pro tramvaje. Takhle to vypadá, že se schovávají za mladého úředníka z magistrátu, který, chudák, musel sesmolit zamítavé stanovisko.

Politici to asi v zápalu boje netušili, ale tímto zbabělým postupem si nevídaně zavařili. Zarazit stavbu ve městě s odůvodněním narušení krajinného rázu je čistý protimluv. To je stejné jako zakazovat stavět v centru města kvůli zachování půdního fondu.

Rozhodnutí je nebezpečným precedentem. Stejné odůvodnění teď může být použito proti jakékoli stavbě. A je úplně jedno, zda to bude obyčejná lávka pro pěší, developerský projekt nebo třeba tolik vyhlížená Vltavská filharmonie.

Pak ovšem bude jediným realizovatelným řešením pro pražskou dopravu přes řeku obnovení brodů. Začněme pomalu s Podbabským brodem, následovat může Libeňský brod, dále Vyšehradský brod a nakonec třeba Hlávkův brod, které postupně nahradí chybějící nebo hroutící se mosty, aniž by – a to je nejdůležitější – narušily ráz krajiny.