Článek
Řekni to uměním. Tak zní jedno z pravidel rakouské politiky, které teď naplnili tamní filmoví tvůrci hned dvěma celovečerními dokumenty o bývalém kancléři Sebastianu Kurzovi z lidové strany (ÖVP). Už příští týden budou filmy proti sobě stát ve všech multikinech alpské země.
V Česku se nic podobného asi přihodit nemůže. Tím spíše, že Kurzovi bylo teprve v srpnu 37 let a zemi vládl jen málo přes tři roky. Tedy stejně dlouho jako u nás třeba Mirek Topolánek. Na rozdíl od extravagancí někdejšího českého premiéra přitom vede celkem obvyklý, z pohledu bulváru nezajímavý rodinný život, také se neprofiluje jako politický myslitel, nikdo z expertů v něm nevidí ani mimořádně přitažlivého populistu.
Přesto v něm film s názvem „Projekt Ballhausplatz – vzestup a pád Sebastiana Kurze“, financovaný částečně veřejnoprávní televizí, vidí největší hrozbu pro rakouskou demokracii od nástupu fašistické diktatury v roce 1934. S tím polemizuje druhý snímek „Kurz – der Film“, do kterého investovala německá produkční firma. Jeho obsah shrnuje promluva herecké a politické hvězdy Arnolda Schwarzeneggera: „Politik musí být služebníkem svého lidu.“
Uvedení filmů se stalo hlavní událostí nové rakouské politické sezóny, protože ve zkratce shrnuje základní dilema politiky našich jižních sousedů. Jak známo, Kurz rezignoval na post kancléře v srpnu 2021, když byl obviněn z křivé výpovědi před parlamentním výborem vyšetřujícím „aféru Ibiza“.
Současný kancléř za lidovou stranu, Kurzův vždy loajální spolupracovník Karl Nehammer, však nadále vede vládní koalici, v níž roli menšího partnera hraje poprvé v historii strana Zelených.
Jenom tím se Kurz zapsal do dějin poválečné rakouské politiky, kterou lze popsat jako nekonečnou snahu nahradit jiným modelem tradiční velkou koalici lidovců a sociálních demokratů (SPÖ). Kurzova verze se Zelenými byla zatím nejnadějnější.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Vídeňská idyla však končí s volbami na podzim 2024. Favoritem s třiceti procenty preferencí se totiž stala radikálně pravicová, antimigrační a donedávna proruská strana Svobodných (FPÖ), kterou proslavil bývalý předseda Jörg Haider. Pokud se současné preference nezmění, bude po volbách takřka nemožné odmítnout kancléřský nárok Heiderova nástupce Herberta Kickla.
Proč tedy do boje s Kicklem nezapojit Kurze, který dokázal Svobodné na celé čáře porazit, navíc dvakrát po sobě? To jistě napadá řadu lidovců, kteří svou náklonnost k bývalému kancléři prezentovali minulou středu na premiéře snímku „Kurz – der Film“. Pokud se naopak sociální demokraté a další příznivci levice sejdou příští středu na premiéře „Projektu Ballhausplatz“, tak jistě s vědomím, že je třeba zabránit návratu politika, který je před šesti lety odstavil od vládního vesla.
