Glosa: Jak zachránit Čechům blahobyt? Existuje starý recept

Dlouhodobé statistiky ukazují, že tuzemské služby rostly v rámci Evropy za posledních deset let vůbec nejpomaleji. Jejich rozvoj se zastavil v roce 2019 před covidovou krizí.

„Globální ekonomika prokázala počátkem roku 2023 odolnost,“ usoudili autoři letní prognózy Mezinárodního měnového fondu. To však neplatí pro Německo – a z kontextu je zřejmé, že ani pro Česko.

„Tato odolnost byla zajištěna především sektorem služeb,“ pokračuje studie měnového fondu a vysvětluje tím, proč měli potíže Češi a další národy, které ve službách zaostávají, a proč si naopak polepšily „ekonomiky jižní Evropy závislé na cestovním ruchu“.

Rezervy v našich službách potvrdil i Český statistický úřad, který v úterý publikoval zprávu, že služby na jaře oslabily proti minulému roku o 3,5 procenta. Těžko tedy mohly zachránit situaci, když průmysl i stavebnictví meziročně stagnují.

Hospodářské krize mají výhodu, že odhalují slabiny jednotlivých ekonomik. V případě Čechů (a Němců) je nedostatkem fakt, že se příliš soustředili na průmysl a zanedbali trend obvyklý v ostatních zemích, které se postupně mění na „servisní ekonomiky“, tedy ekonomiky služeb.

V tuzemsku převládá názor, že bohatství zajistí jen industriální dovednosti zdejší populace. S tím lze souhlasit. Kdyby Češi nechtěli rozvíjet svůj průmysl, dávalo by to zhruba stejný smysl, jako kdyby se Saúdové dobrovolně vzdali ropných nalezišť. To však není důvod, proč by se měla tuzemská ekonomika dopustit chyby, které se říká „všechna vejce v jednom košíku“. Vsadili jsme na průmysl s takovým nadšením, že při jeho výpadku neexistuje další nástroj, jak dosavadní blahobyt aspoň udržet.

Dlouhodobé statistiky ukazují, že tuzemské služby rostly v rámci Evropy za posledních deset let vůbec nejpomaleji. Jejich rozvoj se zastavil v roce 2019 před covidovou krizí. A nepřekvapí, že jeden z klíčových sektorů, tedy restaurace a hotely, stále dosahuje jen čtyř pětin předkrizové úrovně.

Zdejší společnost se ke svým službám chová tradičně macešsky. Právě u nich zahájil Andrej Babiš svůj „boj proti korupci“ a dodnes mnozí ekonomové i politici nostalgicky vzpomínají, jak prý EET zabránilo hospodským a hoteliérům podvádět na daních. Právě menší podniky ve službách nejvíc zasáhly pandemické uzávěry i energetická drahota. Posléze patřil nedostatek nabídky ve službách k důvodům, proč zdejší ceny vyskočily nahoru rychleji než v jiných zemích.

Kdo myslí pozitivně, ten by mohl říct, že krize pomohla Čechům objevit novou možnost, jak rozjet svou budoucí prosperitu.