Článek
Nejpravděpodobnější variantou konce světa není ani klimatická změna, ba ani atomová válka. Vymyslel ji už před 102 lety Karel Čapek.
Zánik lidstva se v posledních letech stává tématem seriózních analýz, a dokonce vědeckých výzkumů. V dlouhodobých projektech a pojišťovacích prognózách se už běžně užívá termín „extinction event“ (tedy „případ vyhlazení“).
Odhalit, jaký „extinction event“ lidstvo čeká s největší pravděpodobností, se pokusila skupina vědců okolo profesora Pensylvánské univerzity Philipa E. Tetlocka, která za tím účelem založila ústav Forecasting Research Institute (Institut pro výzkum předpovědí). Oslovila experty z oblastí, které by mohly mít se světovým zánikem něco společného a pokud možno se rizikem svého oboru pro lidstvo zabývají.
Klimatická změna nebo jiné přírodní katastrofy zřejmě vyhynutí lidstva nezpůsobí, míní přírodovědci. Tomuto scénáři dávají v průběhu příštích sta let šanci 0,004 procenta.
Mnohem větší pravděpodobnost, celé jedno procento, připisují biologové možnosti, že z laboratoře uteče zvlášť smrtící umělý virus a vyvolá pandemii mnohem horší, než byl covid-19.
Atomová válka zničí člověka podle vojenských expertů s pravděpodobností půl procenta.
Pokud tedy bude lidstvo vyhlazeno, způsobí to nejspíš umělá inteligence, podle názoru expertů z oblasti IT s pravděpodobností zhruba tří procent do sta let.
Temná vyhlídka o vzpouře strojů má stoletou historii. A jak ví každý český školák, poprvé ji v roce 1921 zpopularizoval Karel Čapek v divadelní hře R.U.R., pro kterou jeho bratr Josef speciálně vymyslel slovo robot. Dnes se tedy prastará vize robotů utržených ze řetězu blíží naplnění se slušnou mírou na úspěch – i když roboti v temných vizích současnosti ztrácejí lidské rysy a vtělují se do komunikačních sítí.
Tým profesora Tetlocka se ovšem neomezil jen na mediálně vděčné předpovídání konce světa. Předpovědi vědců konfrontoval s předpověďmi lidí, jejichž profesi se říká superprognostik (superforecaster). Superprognostici se živí tím, že předpovídají budoucí události pro pojišťovny nebo obchodní řetězce, obvykle se značným úspěchem. Zániku lidstva dávají o dost menší šanci než vědci. Nejvíc pravděpodobná je i podle superprognostiků vzpoura umělé inteligence, ovšem s pravděpodobností 0,4 procenta.
Jinými slovy, konec lidstva, který způsobí sám člověk vývojem nových technologií nebo obecně svou činností, vyloučit určitě nejde. Obavy však vznikají hlavně mezi experty, kteří přeceňují význam svého oboru, případně potřebují prodat své výzkumy. Pokud se na to podívají superprognostici, které by mnohý z rozumných lidí označil za šarlatány, rizika extrémních událostí jsou hned menší.
