Glosa: Jak se neutopit ve skartovací bramboračce

Hrad už zase jednou vypouští informační mlhu. Aby se řešilo všechno možné, jen ne podstata problému.

Ať už si o nejbližších spolupracovnících prezidenta Miloš Zemana myslíme cokoliv, jedno umí. Kolem každého svého problému vytvořit bramboračku hustou tak, že se v ní postupně utopí každý, kdo by se v tom chtěl vyznat.

V kauze „skartovačka“ tuhle informační mlhu předvádějí tak dokonale, že už by člověk skoro zapomněl, co je hlavní otázka, o kterou tu jde především:

Proč Hrad už po několika měsících skartoval zásadní dokument v režimu důvěrné o bezprecedentním útoku cizí mocnosti na českém území? Dokument, o nějž se zajímá policie, protože má podezření, že si ho četli lidé bez potřebné prověrky. (Čti Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.)

Prezidentská kancelář k celé věci vydala čtyři jménem nepodepsané tiskové zprávy pod těmito názvy: konstatování, sdělení, prohlášení a mimořádné sdělení. Uvěřitelnou odpověď na hlavní otázku v nich nenajdete, zato se tu vrší jedno absurdní obvinění za druhým.

BIS prý zprávu dodala v hrubém nepořádku. Poslala ji – považte tu drzost – mimo pracovní dobu. A kurýr nikoho na Hradě výslovně neupozornil, že nejde o opožděné blahopřání k Vánocům a že by si to možná prezident mohl přečíst, jestli tedy zrovna nemá pyžámkový den.

Oficiální vysvětlení skartace zní: Prostě to zrovna tak vyšlo. Válelo se nám tam už 500 spisů, tak jsme udělali generální úklid. Neoficiální vysvětlení prosakující z Hradu: Papíry se dostaly do skartovačky omylem.

Aby to opět nezapadlo v bublající bramboračce – ani jedna z těch verzí není důvěryhodná a nevyznívá pro hradní muže dobře.

Ve věci kromě policie začne pátrat i Ministerstvo vnitra a Národní bezpečnostní úřad. Ale co dělat, když dokument i s možnými důkazy není k nalezení. Maximálně se prokáže šlendrián při zacházení s archivem a odnese to nějaký úředník. Pro hradní osazenstvo drobnost, která mluvčímu nebude stát ani za nějaký ten žalm.

Absurdním zacyklením celé kauzy pak je, že když si chce sněmovní výbor pozvat někoho z kanceláře Pražského hradu na kobereček, nemůže to být kancléř Mynář. Protože nemá bezpečnostní prověrku a s poslanci na výboru by si mohl říct maximálně tak: Dobrý den, dnes je poněkud větrno, že?