Glosa: Fiala s Michlem zvítězili nad inflací. Co zařídí příště?

Porážka bývá sirotek, zato vítězství má mnoho otců. V případě tuzemské inflace, která se v lednu propadla k normálu poblíž dvou procent, se k otcovství hlásí premiér Fiala a guvernér Michl.

Veřejnost si teprve bude zvykat, že svět je normální. Střadatelé nebudou s hrůzou sledovat, jak peníze na účtech ztrácejí hodnotu, spotřebitelé nepůjdou do supermarketů ve stresu, o kolik navíc zaplatí za chleba, rodiny nebudou skřípat zuby nad každým novým účtem za plyn či elektřinu.

Jen pár minut poté, co Český statistický úřad zveřejnil příznivá lednová data k inflaci, přihlásil se na brífinku o zásluhu Petr Fiala. „Hlavní, co jsme museli udělat, bylo ozdravení veřejných financí,“ připomněl a ještě dodal, že právě jeho vláda s úspěchem tlačila na obchodníky a výrobce, aby snižovali ceny.

Ve stejné chvíli se ozval guvernér centrální banky Aleš Michl. „Nová bankovní rada začala svou práci v červenci 2022 – tehdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit,“ napsal na síti X.

Najdou se i lidé, kteří budou chtít zásluhy premiéra či guvernéra zpochybnit. Kdo dosud mluvil o „Fialově drahotě“, ten se jistě bude ptát, proč i v lednu podle statistiků zdražila elektřina meziměsíčně o dvanáct procent. Mohla vláda zařídit slevu u dominantního výrobce, kterým je státní podnik ČEZ, zvlášť když už před koncem minulého roku rostly tuzemské ceny po Estonsku nejvíc v Evropě?

Guvernér by zase měl přiblížit, v čem spočívala jeho strategie pro boj s inflací, když nejúčinnější nástroj, zvýšení úrokových sazeb na sedm procent, nasadil ještě jeho předchůdce Jiří Rusnok.

Z pohledu občanů je ovšem lepší nezpochybňovat zásluhy představitelů exekutivy, a naopak je vzít za slovo, aby vyřešili i další problémy.

Inflace sice skončila, teď je však třeba zařídit, aby ekonomika po cenovém šoku zažila měkké přistání. Konkrétně je třeba snížit úrokové sazby, aby zlevnily hypotéky a další úvěry. Dosavadní pokles základní sazby ČNB na 6,25 procenta situaci plátců hypoték příliš nezlepšil, podílel se ovšem na zdražení eura na 25,50 koruny, tedy o korunu a třicet haléřů proti loňskému listopadu. Tím zatížil rozpočty všech, kdo jezdí nakupovat do ciziny, i státní pokladnu, která si v cizině půjčuje.

Zlepšit dostupnost úvěrů a zároveň posílit korunu. Tak zní další úkol pro ty, kdo porazili inflaci.