Glosa: Exodus za levným jídlem. Co čeká na druhé straně hranice?

„Pokud ovšem proudy českých aut na přechodech přece jen mohutní, pak to může mít i pozitivní rozměr.“

Nájezdy Čechů do polských tržnic naplněných levným zbožím se staly fenoménem, který může vysvětlit veškerou bídu maloobchodu, a tím celé tuzemské ekonomiky. Tak zní rozšířený názor, kterému přitakají dokonce ministři. Někteří z nich odhalili jako viníky této mizérie potravinářské magnáty v čele s Andrejem Babišem, kteří bez ohledu na chudnoucí Čechy agresivně zdražili a teď počítají miliardové zisky.

Fakticky jde spíše o obvyklou hysterii z konce prázdnin, jak svědčí pár náhodných čísel. Ministerstvo financí oficiálně uvedlo, že útrata Čechů v Polsku a jinde v cizině vyrostla v prvním pololetí proti loňsku o 10 miliard korun. Pololetní obrat maloobchodu dosahuje jednoho bilionu, a tak nejde o zase tak velké peníze.

V kontextu vzrušených výkřiků o tuzemské drahotě je zřejmé, že Češi nejvíc trpí cenami jídla. To dává smysl, protože jídlo skutečně zdražilo vedle energií pro domácnosti nejvíc. O katastrofě přesto nemůže být řeč, přinejmenším ve světle červencových čísel Eurostatu, podle kterých tuzemské potraviny meziročně zdražují pátým nejpomalejším tempem v Evropské unii.

Nutno však přiznat, že přes relativně nízkou meziroční inflaci to u nás žádná sláva není. Proti předloňskému roku 2021 zdražily potraviny v průměru o třetinu a vyšší zdražení zaznamenalo jen devět východoevropských zemí. Z podrobnějších dat navíc vyplývá, že mohlo být ještě hůř, kdyby potravinovou inflaci Česka nemírnil větší objem zboží z dovozu.

Cenový náraz ve všech postkomunistických zemích lze vysvětlovat tím, že obchod s potravinami ovládly místní oligopoly, jak se obávají ministři. Důvodem vyššího zdražení ovšem může být stejně dobře nižší efektivita dříve socialistických zemědělských podniků.

Další komoditou přístupnou přeshraničnímu obchodování jsou pohonné hmoty, současná nabídka za hranicemi by však mohla oslnit jen zcela neinformované automobilisty. Ceny benzinu a nafty totiž vyrostly proti roku 2021 z celé Evropy nejméně v Portugalsku, Irsku a Česku.

Ilustrační videa s proudy Čechů putujícími za levným jídlem a dalším zbožím do ciziny prozatím nejsou k dispozici. Je proto dost možné, a některé příklady to dosvědčují, že většinu českých zákazníků z obchodů v cizině nadále tvoří lidé, kteří bydlí poblíž hranic a pro které byly polské trhy, případně německé nebo rakouské diskonty vždy alternativou.

Pokud ovšem proudy českých aut na přechodech přece jen mohutní, pak to může mít i pozitivní rozměr. Jeden starší muž z Náchodska začal za polské hranice jezdit kvůli zprávám o levném zboží. Teď však u sousedů obdivuje nejvíc to, jak dokážou opravit dříve zanedbaná města a oživit jejich veřejný prostor.