Glosa: České domácnosti chudnou. A bude ještě hůř

Jestliže doposud platilo, že v exekuci byl každý dvanáctý Čech, jen těžko si představit, jakých tragických čísel se dočkáme v budoucnu.

Znáte tu anekdotu, jak zazvoní exekutor, z bytu se ozve „nejsme doma“, načež on odpoví: „Ano, máte pravdu, doma už nejste?“ Vtip nikdy nebyl moc povedený, v současné situaci už se mu ale nezasměje vůbec nikdo. Finanční krize není jen minulostí, ale realitou nás všech.

Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvedla, že nevychází se současným příjmem a že pociťuje zhoršení domácího rozpočtu.

Index finanční situace domácností klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let. Ukazatel také zaznamenal největší meziroční propad od roku 1993.

Když se mluví o finanční tísni, nejčastěji si představíme rodiče samoživitele nebo důchodce, kterým finance sotva stačí na zaplacení toho nejnutnějšího.

Nechci zpochybňovat, že právě tyto skupiny jsou situací způsobenou koronavirovou krizí a válkou, stejně tak jako politickou nezodpovědností, poznamenané vůbec nejvíc.

Ale je potřeba si přiznat, že se – eufemisticky řečeno – nelichotivý finanční výhled týká i těch, kteří by podle dosavadních společenských měřítek neměli mít problém se svým příjmem vystačit a vytvářet si třeba i polštář do budoucna.

Finanční krize není prostě otázkou lidí odvedle. V situacích, jako je tato, se chudí rodí snadněji, a tak je bláhové si myslet, že se situace týká jen těch, kteří byli ohroženi chudobou vždycky.

Jestliže doposud platilo, že v exekuci byl každý dvanáctý Čech, jen těžko si představit, jakých tragických čísel se dočkáme v budoucnu.

Trochu nečekaně si vypůjčím slova Andreje Babiše. Bylo líp. Ano, skutečně bylo. Jenže to jsme ještě žili v blahobytu, pak přišlo pandemické rozhazování a dílo zkázy dokončila válka. Teď jen doufat, že do třetice všeho zlého nepřijde i ten zlý exekutor z nepovedeného vtipu a nezeptá se: „Dobrý den, jste doma?“