Glosa: Česká pošta, ztrátový model Rakušan

Česká pošta kopíruje rakouský vzor, jenže s politickými zásahy. Proto to nefunguje.

Soumrak České pošty se dostavil. Tisíce zaměstnanců budou propuštěny, stovky poboček zavřeny, protože jenom tak lze zabránit úpadku. Součástí záchranného plánu, který představil nový šéf pošty Miroslav Štěpán dosazený ministrem vnitra Vítem Rakušanem, není naděje na nový vzestup, spíše obsahuje strategii, jak státem řízený moloch udržet při životě v těžkých časech.

Je to jenom náhoda, že ministr odpovědný za poštu se jmenuje Rakušan a přitom Česká pošta už delší dobu sleduje vzor Rakouska. Omezuje stavy personálu, nabízí bankovní služby, v rámci programu Pošta Partner outsourcuje menší pobočky v regionech místním obchodníkům. Rozdílný je zatím výsledek. Česká pošta přes státní podpory v řádu miliard korun stojí před krachem, kdežto její rakouská sestra hlásí každoročně zisk 200 milionů eur.

Možná není rakouský model pro každého vhodný, v každém případě ho česká strana sledovala málo důsledně. Příkladem může být zmíněný program Pošta Partner, který snížil počet poštovních filiálek v Rakousku na čtyři sta. Skutečné pošty se tak udržely ve všech sídlech okresu, jež jsou proti Česku asi tak poloviční, a v dalších větších městech. Přitom ani pět tisíc obyvatel městu nezaručuje, že si filiálku udrží. Většina z dvou tisíc rakouských obcí však využila možnost zřídit partnerskou provozovnu, nejčastěji v místním konzumu nebo v trafice. Někde se tím dostupnost služeb zlepšila, protože namísto jedné filiálky třeba vznikly dvě partnerské provozovny.

Ani v Česku neskončil projekt Pošta Partner fiaskem, protože obchodníci převzali celkem 800 poboček. Celkem dva a půl tisíce filiálek, tedy šestkrát víc než v Rakousku, však nadále funguje v režii státního podniku. Nový šéf Štěpán jich teď pár set zruší, půjde ovšem výhradně o nadpočetné pobočky ve větších městech, protože v malých vesnicích podle ministerského slibu vládním kolegům zůstanou. Právě tady ministr Rakušan z politických důvodů opouští model Rakouska, kde byly ztrátové venkovské filiálky zrušeny.

Politické zásahy do programu Partner vysvětlují, proč zdejší kopírování rakouského vzoru nemůže fungovat. Rakouská pošta se transformovala na obchodní společnost, kde stát vlastní 52 procent akcií a zbytek se obchoduje na burze. Vláda tedy může dosadit správní radu, její členové však odpovídají také ostatním akcionářům a politické ohledy musí jít v zájmu ekonomických výsledků stranou.

Zdejší politici včetně nového ministra Rakušana chtějí využívat poštu i jako nástroj k vládnutí, případně jako zdroj prebend, a zřejmě z toho důvodu ji udržují v podobě státního podniku. Tento model je však naprogramován ke ztrátám.