Glosa: Češi patří k největším fanouškům kapitalismu. Ale kde se schovávají?

„Reprezentativní výzkum měřil, jaký mají obyvatelé světa vztah ke kapitalismu. Jen v šesti ze zkoumaných zemích dominují sympatie pro kapitalismus. V této šestici je také Česko. Upřímně řečeno jsem výsledky nadšený.“

Myslíte si, že „kapitalismus je zodpovědný za chudobu a hlad“, anebo že „kapitalismus zlepšil život běžných lidí v mnoha zemích“? Případně že „kapitalismus vede k rostoucí nerovnosti“, anebo že „kapitalismus znamená, že o nabídce rozhodují zákazníci, ne stát“? Jak byste na tyto otázky odpověděli?

Vlastně jste možná odpověděli. Padly v reprezentativním výzkumu, který se mezi červnem 2021 a prosincem 2022 dělal ve 34 zemích včetně Česka. Měřil to, jaký mají jejich obyvatelé vztah ke kapitalismu. A to jak k jeho principům, tak i k samotnému slovu. Protože, a to mimo jiné průzkum ukázal, není totéž.

Výsledky vyšly teď v září v odborném časopise Economic Affairs. Autor Rainer Zitelmann studii uvádí slovy: Jen v šesti ze všech zkoumaných zemích dominují sympatie pro kapitalismus. Nejvýrazněji ve Spojených státech a Polsku. Pro mě největším překvapením je, že v této šestici je také Česko.

Dalšími jsou Jižní Korea, Japonsko a Nigérie. V osmi zemích jsou postoje lidí ke kapitalismu definované jako neutrální. A ve většině, tedy zbývajících dvaceti zemích, jsou spíše protikapitalistické. Překvapivě je mezi nimi i Švýcarsko, byť těsně.

Upřímně řečeno jsem výsledky nadšený. Patřím do generace, která vstupovala do dospělého života plus mínus v době konce komunistického režimu, a víra v osobní svobodu, tržní ekonomiku a nedůvěra ke státu jsou pilíře toho, jak se dívám na svět.

Od toho se odvíjí vše ostatní. Kapitalismus pro mě není protipólem komunismu nebo socialismu. Kapitalismus beru jako stav, kdy moderní společnost normálně funguje. Komunismus i socialismus jsou pro mě úchylkami, které nejsou udržitelné ani životaschopné. Ale umějí napáchat velké škody.

Samozřejmě rozumím i tomu, proč pro jiné generace nebo obecně i jiné lidi je to filosofie méně atraktivní. A jakkoli to respektuji, bral jsem vždy těžce, když někdo používal kapitalismus jako neslušné slovo. Ostatně výzkum měří i to, jak se liší „nálepka“ od skutečného obsahu.

První otázka zkoumá vztah respondentů k tržní ekonomice, aniž by výslovně zmínila kapitalismus. Ten se objevuje až ve druhé a třetí otázce. Ukázalo se, že v Polsku (tam víc) a v Česku lidé „kapitalismus“ schvalují mnohem víc, když v otázce není výslovně zmíněn. Podobně je to v Argentině a Švédsku. Kdyby se v těchto zemích říkalo kapitalismu jinak, asi by se taky zařadily mezi ty, kde jej lidi spíše podporují.

Pro zajímavost, v chudé Nigérii je to naopak. Tržní ekonomika lidi až tak neláká, ale kapitalismus je pro ně atraktivní. Berou to slovo jako vstupenku do lepšího života. Kapitalismus pro ně představuje víc životní styl než ekonomický systém. Podobně je to u Vietnamců. Ti kapitalismus milují, byť mají socialismus stále v oficiálním názvu země.

Výzkum ukázal ještě jednu věc: lidé podporující kapitalismus věří méně často konspiračním teoriím než ti, kteří kapitalismus kritizují. V Česku dokonce docela výrazně: konspiracím má tendenci věřit 0,8 procenta zastánců versus 6,9 procent kritiků kapitalismu.

Ještě jednou, beru výsledky výzkumu jako milé překvapení. Česko je zemí, která je tradičně rovnostářská a i úspěšným lidem se často dostává rady, že je lepší nevyčnívat. Zároveň až příliš často slyšíme, že za komunistů bylo levněji, nikdo se za ničím nehonil a celkově se žilo líp. Ale možná těmhle pitomostem jen dáváme zbytečně moc důležitosti.

Víru v kapitalismus neberu osobně jako nic ideologického. Je to spíš záruka toho, že člověk prožije život šťastně a s nadějí. Kapitalismus jako myšlenku geniálně vystihuje Steinbeckova věta, že „chudí lidé nevidí v Americe sami sebe jako vykořisťovanou třídu, ale jen dočasně indisponované milionáře.“

Máme k téhle mentalitě daleko. Logicky, i vzhledem k historii. Ale možná ne až tak daleko, jak se mohlo zdát. Příznivci kapitalismu, kde jste?