Glosa: Bylo a už není. Kam mizí (ne)ruské zboží a kdo tím ztrácí?

Bojkot ruského zboží může ničit i živobytí těch, kdo se do Česka přistěhovali proto, že odsuzují Putina. V takovém případě ale ztrácí morální apel.

Společnost Bidfood Czech Republic, která v Česku řadu let vyráběla Ruskou zmrzlinu a ročně jí prodala milion kusů, se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla přejmenovat svůj výrobek na Ukrajinskou zmrzlinu.

Lze to pochopit. V okamžiku, kdy ruská armáda střílí do civilistů, zabíjí ženy a děti, útočí na jadernou elektrárnu a posílá rakety na památník holokaustu, je těžké prodávat výrobek vztahující se svým názvem k Rusku, tedy agresorovi, který toto peklo rozpoutal.

Někteří Češi nyní ve velkém bojkotují ruské zboží a snaží se vrátit do obchodů i to, které nakoupili těsně před invazí, třeba ruskou vodku. Při hromadném odklonu od tohoto sortimentu přitom nerozlišují, že domnělý ruský výrobek vyrábějí řadu let také čeští výrobci. Nepoškozují tak ruskou ekonomiku, ale tu naši.

V regálech tak zbytečně okorávají české ruské pirohy, ale i český chléb Moskva. V chladicích boxech zase zbytečně kysnou česká ruská vejce, která už po sociálních sítích kolují přejmenovaná na ukrajinská. Šprýmaři jdou samozřejmě ještě dál a přejmenovali na „ukrajinské“ také ruské kolo, ruskou ruletu či ruskou trojku, tedy tři koně zapřažené do kočárů či saní. Na sítích se objevují také recepty na tradiční ruská, tedy od nynějška ukrajinská jídla: například pohanku proslulou tím, že ji v podobě pohankové kaše jedla už carská armáda.

Zášť k ruskému zboží se může projevit v praxi i tak, že prodejna s ruskými specialitami upraví svůj název a z „ruských výrobků“ se stávají jednoduše jen „výrobky“.

Pokud si čeští spotřebitelé nebo obchodníci odpírají „ruské“, dá se to v tuto chvíli pochopit; avšak v okamžiku, kdy se tím ničí živobytí těch, kteří se do Česka přestěhovali třeba proto, že Putinovu politiku odsuzují, to ztrácí svůj morální apel.

Při bojkotu ruského zboží bychom měli rozlišovat, jestli výrobek skutečně pochází z Ruské federace, což jde často dohledat na etiketě. A pamatovat i na to, jestli odpíráním všeho ruského nevytváříme nové nespravedlnosti, jako je třeba útok na obchod s ruskými specialitami, které však prodávají Ukrajinky. A v širším měřítku pak třeba šikana ruských dětí ve škole.

Obrana morálky a správných hodnot se totiž může velmi rychle zvrhnout v naši neobhajitelnou agresi.