Glosa: Bankrotáři? Řecká cesta jako vzor odpovědné politiky

Řecko patří ke třem evropským zemím, které se nejrychleji zotavily z covidové krize, státní dluh poklesl úplně nejrychleji díky kombinaci úspor, ekonomického růstu a inflace.

Ekonomický výkon spadl o desetinu, daně vyrostly, důchody se zmrazily, minimální mzda se udržela pod úrovní roku 2010 a chudoba se rozšířila na čtvrtinu populace. S takovou bilancí předstoupil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis o víkendu před voliče. A obhájil s jednačtyřiceti procenty hlasů.

Jeho hlavní soupeř, šéf radikální strany Syriza Alexis Tsipras, slíbil, že dosavadní praxi změní. Příslib, že sníží daně a že penze i minimální mzdu naopak zvýší, mu ovšem vynesl jenom dvacet procent.

Řecko tím vstoupilo do postpopulistické fáze, zhodnotil z tuzemského pohledu neobvyklý výsledek německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Řečtí voliči si už vyzkoušeli, jak dopadá populistická politika, která rozdává každému všechno, bez ohledu na státní příjmy. Výsledkem byly beznadějné dluhy, na jejichž splátky už nikdo nechtěl půjčovat – proto stálo Řecko po roce 2010 dvakrát těsně před státním bankrotem. Krachu se vyhnulo jen díky pomoci Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, jejíž výše několikrát přesáhla roční výkon české ekonomiky…

Washington a Brusel poskytly nouzové půjčky jen s podmínkou, že Řecko začne tvrdě šetřit, což v důsledku vedlo k propadu národní ekonomiky a příjmů obyvatelstva, které se dostaly na úroveň Slovenska nebo Maďarska. Až na konci prvního období premiéra Mitsotakise se objevily první pozitivní zprávy. Řecko patří ke třem evropským zemím, které se nejrychleji zotavily z covidové krize, státní dluh poklesl úplně nejrychleji díky kombinaci úspor, ekonomického růstu a inflace. Řecké akcie za rok zpevnily zhruba o 40 procent. Řecko dnes prodává své desetileté dluhopisy se čtyřprocentním úrokem, o půl procenta nižším než Česko.

Ukázalo se, že navrhnout v této chvíli voličům, ať bez ekonomického rozumu hlasují pro další bezbřehé utrácení, znamená prohrát volby na celé čáře. Pokud možno vyrovnaný rozpočet, ze kterého se bude financovat uměřený ekonomický růst a zároveň se budou vracet nouzové úvěry z evropského záchranného fondu, tak vypadá udržitelný program, se kterým souhlasí velká část velkoměstských i venkovských voličů.

Úspory jsou dnes hlavním tématem také v Česku. Klíčovou součástí debaty se opět stala výstraha, že bez rozpočtových škrtů půjdeme řeckou cestou, která vede nezadržitelně k bankrotu. „Z této cesty musíme co nejrychleji pryč,“ varuje například někdejší česká zástupkyně ve Světové bance Jana Matesová. „Zcela na rovinu, české vládní finance jsou od skutečných problémů à la Řecko stále velmi daleko,“ uklidňuje naopak exguvernér centrální banky Miroslav Singer.

Varovat před Řeckem nebo se od něho distancovat nedává velký smysl, když se středomořská země stala takřka vzorem zodpovědné politiky.

V neděli utekla jeho konzervativní straně parlamentní většina o pět křesel, proto premiér Mitsotakis navrhl volby opakovat koncem června. V těchto volbách už dostane vítězná strana bonus 50 mandátů, a konzervativci tudíž mají na absolutní většinu dobrou šanci.