Glosa: Babiš vám vysvětlí, jak máte žít

Na mítincích Andreje Babiše pamětníci komunismu s nostalgií vzpomínají na umístěnky. Jenže to má háček – tahle nostalgie funguje, jen když se týká těch druhých.

Proč byste měli zvolit Andreje Babiše prezidentem? Evidentně je to kandidát, který ví líp než vy, jak máte správně žít. A nebojí se o ten recept s vámi podělit. Stačí ho zvolit na Hrad a všechny vaše životní otazníky vyřeší za vás. Budete vědět, co vystudovat, kolik dětí si pořídit a taky koho volit.

Jestli Babiš něco dlouhodobě umí, tak odpovídat na otázky, co by udělal pro mladé, důchodce nebo kohokoli. Vždy má po ruce seznam toho, co už pro ně jako premiér udělal a jakou zářivou budoucnost jim načrtl ve své knížce O čem sním, když náhodou spím.

Poslední dobou ale překvapivě volí jinou odpověď – lidem prý vysvětlí, jak mají naložit se svou budoucností.

Jen namátkou z posledních debat či rozhovorů:

Co by udělal pro děti? Vysvětlil by jim, že mají makat.

Co by udělal pro studenty? Vysvětlil by jim, co mají studovat.

Co by udělal pro ženy? Vysvětlil by jim, že mají víc rodit.

Jak by přispěl k řešení problémů země? Vysvětlil by vládě, co dělá špatně.

A moje nejoblíbenější: Jak by spojoval rozdělenou společnost? Vysvětlil by voličům, že se spletli jak ve vládě, tak v „provládním kandidátovi Petru Pavlovi“.

Všichni jsme zkrátka hlupáci, kteří jen čekají, až přijde šéf hnutí ANO a vysvětlí nám, jak je to doopravdy a co je pro nás nejlepší.

Že Andrej Babiš trpí spasitelským komplexem, není samozřejmě žádné tajemství. Koneckonců to u politiků není neobvyklý jev, konkrétně u kombinace politik–byznysmen se vyskytuje vůbec nejčastěji.

Stát prostě vidí jako firmu a občany v něm jako zaměstnance, jejichž účelem je přispívat k plnění plánu. Takže když potřebujeme zubaře a instalatéry, mladí půjdou na zubaře a instalatéry. Potřebujeme děti, tak ženy budou rodit. Jednoduché jako facka.

Ne že by na to část voličů neslyšela. Na Babišových mítincích pamětníci komunismu s nostalgií vzpomínají na umístěnky. Jenže to má háček – tahle nostalgie funguje, jen když se týká těch druhých.

Ani příznivci vlády pevné ruky totiž nemají rádi, když jim samotným někdo říká, co mají dělat. Nebo naznačuje, že nejsou dost chytří na to, aby to poznali sami.