Glosa: Ať znovu vzkvétá Morava. Jenže co tomu řeknou ve Slezsku?

Čechy a Morava možná získají oficiální zemské znaky a symbolicky je rozdělí hranice. S návrhem zákona přišel Radek Vondráček. Slezsko však hranici nedostane. Takže nové vlajky a staré hranice klid do regionů stejně nepřinesou.

Nikdo nepochybuje o slávě Moravy, teď však její starobylý status možná potvrdí speciálním zákonem pražský parlament. Češi z historických zemí to jistě budou tolerovat, potíže však hrozí ve Slezsku.

Sepsáním zákona se do centra dění vrátil bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). V pěti paragrafech navrhl nový znak i vlajku Čech, Moravy a Slezska, vedle toho popsal, jak se budou značit hranice mezi historickými zeměmi.

„Bylo by dobré si občas připomenout, že ta Morava někdy byla. To, že nám ji režim Klementa Gottwalda zrušil, ještě neznamená, že nám smazal historii,“ přiblížil Vondráček v ČT postoj moravských vlastenců. Tradiční zemské zřízení bylo skutečně zrušeno v roce 1949 a Morava od té doby na aktuálních mapách neexistuje. Proto bychom se měli, alespoň symbolicky, ke starým tradicím vrátit.

Sympatie pro Moravu jsou rozšířené po celém Česku, a tak návrh blahovolně hodnotí i ti, kdo jinak nepochybují o jeho zbytečnosti. „Je to po dlouhé době roztomilé téma, u kterého vlastně nikdo není proti,“ uvedl praktický jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Přesto nelze zapomenout, že nacionalismus a jeho regionální odrůdy bývají útočištěm frustrovaných jedinců, proto byli prominentními ochránci národních hodnot sládkovci, komunisté, Okamurovo hnutí SPD a v současné době organizátoři demonstrací z Václavského náměstí.

Těžko předpovědět, jaké emoce vzbudí schvalování zákona, který podle dikce autorů napraví desetiletí gottwaldovského útlaku. Vondráček obavy rozptyluje opakováním, že návrh zákona podepsalo pět ministrů.

Ovšem zákon skrývá kámen úrazu už jenom tím, jak byl sepsán. „Tabulí s příslušným zemským znakem se vyznačí začátek území zemí Čech a Moravy na dálnicích a silnicích dle stavu hranice ke dni 31. prosince 1948,“ stojí ve čtvrtém paragrafu. Žádné tabule tedy nebudou mezi Moravou a Slezskem. Jako kdyby se Morava chtěla vymezit proti větším Čechám, menšímu Slezsku však stejnou ochranu proti Moravě nepovolí.

Slezské obavy z brnocentrismu přetrvaly desetiletí, jak svědčí přehled 79 poslanců, kteří návrh zákona podepsali. Většina z nich pochází z jádra Moravy, tedy trojúhelníku Brno–Olomouc–Zlín, a jenom jeden z území českého Slezska, tedy Frýdecka, části Novojičínska, Opavska, Bruntálska a Jesenicka. Před příslušností k moravské metropoli Brnu dávali Slezané vždycky přednost nadvládě vzdálené Prahy.

Teoreticky může být vytyčení hranice na Vysočině „roztomilou“ připomínkou zemského zřízení, a tím i podnětem k okrašlovací práci místních spolků. Potíž je v tom, že ani lidé z moravsko-českého pomezí si na podřízenost Brnu nepotrpí. Svědčí o tom už fakt, že se mezi poslanci z Vysočiny našli jen tři příznivci Vondráčkova zákona.

Nové vlajky a staré hranice klid do regionů nepřinesou.