Glosa: Anglie končí s většinou restrikcí. Je to (asi) dobrá cesta

Únava lidí z dvouleté pandemie v kombinaci s tím, že počet pozitivních testů roste, avšak lidé méně umírají, má nepříjemný vedlejší efekt: klesá zájem o očkování.

Anglické hospody, bary a restaurace očekávají, že tento víkend budou mít nejlepší tržby minimálně od začátku podzimu. Je to atypické vzhledem k tomu, že v běžných letech byly tyto víkendy vždycky před Vánoci. Proč tentokrát až v lednu, je jistě zřejmé. Přestává platit většina covidových omezení.

Firmám končí od čtvrtka vládní doporučení podporovat práci z domova, padá nařízení nosit respirátory ve všech veřejných prostorách. A to včetně dopravy, pokud její konkrétní provozovatelé nerozhodnou jinak. Například v Londýně se zdá, že kvůli rozhodnutí starosty tato povinnost ještě zůstane.

Nebude také třeba ukazovat tzv. covidové pasy, a to do žádných vnitřních prostor ani na žádné akce. Výhledově padne i povinnost izolovat se v případě covidového pozitivního testu. Toto datum je zatím stanoveno na 24. března, premiér Johnson však řekl, že doufá, že se i tohle urychlí.

A to vše v situaci, kdy počty pozitivních testů dosahují nejvyšších hodnot od počátku pandemie. V Británii se omikronová křivka už otočila, ale i tak stále přibývá nových pozitivně testovaných velkým tempem. Pozoruhodná je situace v Izraeli, kde je – při podobném počtu obyvatel jako v Česku – přes 100 tisíc pozitivně testovaných denně.

Celé to má zajímavý důsledek v tom, že navzdory podobným číslům ještě nikdy od počátku pandemie neplatila tak rozdílná pravidla v evropských zemích. Zatímco Británie restrikce ruší a ve Španělsku se k tomu schyluje a tamní ministryně zdravotnictví mluví o tom, že je načase chovat se ke covidu jako ke chřipce, v jiných zemích jsou obyvatelé prakticky v lockdownu.

Česko je někde v celkem rozumném středu. Ale je otázkou, jak dlouho to bude udržitelné. Izrael má aktuálně přes půl milionu „nemocných“. Nemocných v uvozovkách, protože většina má velmi lehké symptomy. Ale zároveň jsou v izolaci, což samozřejmě znamená velké nároky na běžné fungování země. Česko – taky v uvozovkách – „chrání“ skutečnost, že nejsme schopni testovat tak efektivně jako v Izraeli.

Data ukazují dvě věci: že se omikron vzhledem ke své nakažlivosti šíří ve všech zemích stejně rychle, a to prakticky bez ohledu na to, jak přísná jsou tamní opatření. Jinak řečeno, restrikce a jejich vymáhání mohou už během několika dní přinést mnohem větší problémy než samotný covid. Prostě přestaly dávat smysl.

Co naopak smysl jasně má, je očkování. Všechna data ukazují, že vakcíny včetně posilovací dávky snižují významně riziko hospitalizace a smrti. To potvrzují i aktuální čísla z českých nemocnic. Známý americký kardiolog Eric Topol napsal na Twitteru, že podle amerických statistik snižuje očkování třemi dávkami riziko smrti kvůli covidu o 99 procent. „Nevím o ničem jiném v medicíně, co by takto snižovalo úmrtnost,“ napsal.

Únava lidí z dvouleté pandemie v kombinaci s tím, že počet pozitivních testů roste, avšak lidé méně umírají, má nepříjemný vedlejší efekt: klesá zájem právě o očkování. V Česku byl v posledních několika dnech nejnižší počet očkování od jeho počátku v lednu 2021. Mentalita „stejně omikron všichni chytneme, tak co“ je však zrádná v tom, že zapomíná na riziko těch, kteří jsou neočkovaní.

Lidé si zaslouží vydechnout a začít žít zase normálně. Ale zároveň by se měl zvýšit tlak na to, aby co nejvíc neočkovaných změnilo názor. Jistě, třeba už zítra se může objevit nová varianta viru a všechno může být zase jinak. Jako už tolikrát. Ale v tuto chvíli je uvolnění restrikcí a zesílení podpory očkování tou nejlepší strategií.