Dobrovský, Šídlo & Vondra: Kdybych byl Američan, Trumpa bych teď už nevolil

Jak se Amerika dostala do současné volební pasti? V čem se za poslední roky Spojené státy proměnily a co tato proměna znamená pro Evropu? Svůj pohled na to v podcastu Dobrovský & Šídlo nabízí europoslanec a někdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Rok 2024 bude opět do značné míry rokem voleb, jak u nás doma, tak ve Spojených státech. 5. listopadu se dozvíme, kdo bude novým americkým prezidentem. Zatím to vypadá, že se s velkou pravděpodobností odehraje repríza duelu Joe Biden – Donald Trump. Což vypadá jako volba nešťastná z obou stran.

Alexandr Vondra připomíná, že Trumpovo prezidentské období mělo i některé světlé stránky. „Prodloužil životnost NATO, protože naučil evropské státy vážit si obrany a dávat na ni víc peněz. I jeho angažmá na Blízkém východě bylo velmi adekvátní.“ Navzdory tomu by ale už dnes Donalda Trumpa jako nominanta republikánů nepodpořil.

Na politiku současného amerického prezidenta se Vondra dívá v zásadě pozitivně. „Joe Biden navzdory všem obavám a navzdory svému pokročilému věku v oblastech, které jsou pro nás důležité – obrana, bezpečnost, Ukrajina, Rusko – svou roli zvládnul. Velkou práci také odvedli lidé z jeho okolí, například jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a ministr zahraničí Anthony Blinken, dva tahouni, kteří ho drželi v koridoru pro nás důležitém.“

Ve srovnání s Bidenem se předchozí Trumpova politika samozřejmě projevila jako velmi nepředvídatelná, což ale podle Vondry mohlo mít i své výhody: „Je to samozřejmě špatné ve vztahu ke spojencům. Ale když je nepředvídatelný vůči konkurentům, soupeřům nebo protivníkům, je to přece strategická výhoda.“

Varující ovšem je, že lidé, kteří Donalda Trumpa v mnoha excesech brzdili a dřív nebo později se s ním rozešli, už by do nové spolupráce s ním nešli. Nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky, a Trump 2.0 by se zřejmě choval odlišně už jenom kvůli obrovské motivaci odčinit potupu z prezidentských voleb a pomstít se. Leccos tomuto vývoji nasvědčuje.

Také Jan Dobrovský varuje před druhým Trumpovým obdobím: „Už se naučil, jak funguje státní správa. Ta administrativa bude už jiná. Vezme si k sobě jiné lidi. A pak uvidíme, kde všude může vzniknout tlak na posílení pravomocí prezidenta. Možná se budeme ještě hodně divit.“

Jak připomíná Jindřich Šídlo, ještě ve volbách roku 2008 se jednalo o „souboj snů“, kdy proti sobě kandidovali Barack Obama a John McCain. „Bylo to tehdy důstojné a na úrovni, včetně McCainova uznání porážky. Tak proč země s tak obrovskou demokratickou tradicí a s takovým počtem obyvatel není dnes schopná najít mladší a jiné typy lídrů?“ A to je vlastně ústřední problém letošního amerického prezidentského souboje.

„Lídři nejsou, a to celosvětově,“ souhlasí Alexandr Vondra. Ti současní podle něj neumějí rozpoznat potřebný „Zeitgeist“. Vědět, co od nich doba vyžaduje. Amerika se ovšem změnila demograficky, sociálně. K nepoznání se podle Vondry například změnila atmosféra na amerických univerzitách.

Podle Vondry se postupně vytrácí i prastarý protestantský étos Ameriky, který velel uskutečňovat nový svět, považovaný za lepší, a to nejen doma, ale i ve světě. „Často jsme se tomu i právem posmívali, že Američané chtějí kdekoho demokratizovat, i když na to ty země nejsou a nikdy nebudou připravené. Ale byla to každopádně Amerika s tahem na branku, která věděla, co chce a kam směřuje. Nás v Evropě to dvakrát zachránilo před úplnou zkázou. A tenhle přístup už dnes není dominantní a ustupuje do pozadí.“

Přežijí Spojené státy bez úhony další vládu Donalda Trumpa, pokud by k ní došlo? Jak se na takový scénář může připravit Evropa? Bylo by Trumpovo vítězství jednoznačným povzbuzením pro Putinovo Rusko? Šel by Joe Biden znovu do boje o Bílý dům, pokud by měl jiného soupeře? Poslechněte si celý podcast Dobrovský & Šídlo v přehrávači v úvodu článku.