Dobrovský & Šídlo: Umělci na barikádách. Jak se z rockové hvězdy stane náměstek?

Hudebník Michal Prokop vydržel v politice o mnoho déle než první vlna umělců, a je tak namístě se ptát, co ho na ní lákalo. Co bylo podmínkou, aby v ní přežil? A proč z ní nakonec odešel?

„V politice, když vylezete na jeviště, musíte počítat s tím, že pod pódiem je minimálně padesát procent těch, kteří vás vůbec nechtějí. Než jsem to pochopil, chvíli mi to trvalo,“ říká Michal Prokop, hudebník, kterého listopad 1989 vynesl do vysoké politiky.

Michal Prokop, který byl hostem 35. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo, se na politiku dnes dívá z nadhledu a vlastně bez negativních pocitů.

Specifický fenomén „umělců na barikádách“ nebo chcete-li v politice samozřejmě vznikl díky tomu, že v předlistopadových dobách v zásadě bylo politikou všechno, co mělo v umění nějaký přesah.

„Každá zmínka, která se dala asociovat jako kritika režimu, ať už v divadle nebo na koncertě, byla tehdy politikou. A jako obrana alternativní muzikantské scény také vznikla Charta 77,“ připomíná Jan Dobrovský.

Je zjevné, že v polistopadových dobách se řada lidí z showbyznysu a umění v určitých okamžicích rozhodla pro podporu nějaké politické strany nebo konkrétního politika. Příkladem za všechny může být podpora ODS a Václava Klause na koncertě na Staroměstském náměstí před volbami 1998 s dodnes proslavenou písní Lucie Bílé a Karla Gotta „Když mi dáš pac“.

„Měli jsme z toho tehdy legraci, ale bylo to autentické vyjádření politické vůle. Je běžné, že jsou do kampaně najímáni umělci, ale pak jsou i ti, kdo vystupují ve prospěch nějaké myšlenky,  strany nebo politika. A ten pak většinou prohraje,“ vzpomíná Jindřich Šídlo.

Tyhle doby jsou u nás dnes spíš minulostí, mnoho známých lidí si dost dobře rozmyslí, než se dnes pustí do podpory té či oné partaje.

„V politice mají dnes své místo i pragmatici, kteří jsou trochu „splachovací“. Jsou tam potřeba. Ale jde o to, aby tam nebyli jenom takoví, ale aby byli schopni vedle sebe snést i ty, kteří jsou idealisti, a byli schopní jim naslouchat. Politika je samozřejmě boj o moc, ale k tomu, abyste ji mohli vykonávat, tak ji musíte umět také udržet. A to my jsme neuměli,“ přidává Michal Prokop další postřeh.

V rozhovoru s hudebníkem Michalem Prokopem došlo i na jeho působení na Ministerstvu kultury pod Pavlem Tigridem, ale i na osobnější téma - v čem byla největší změna oproti životu muzikanta na volné noze?

Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.