Dobrovský & Šídlo: Smutný příběh Lidovek. Proč to tak dopadlo?

Titul, který začal vycházet v roce 1893 v Brně a za první republiky patřil k prominentním deníkům, nejprve v roce 1952 zakázali komunisté –⁠⁠ a jejich plnohodnotnou existenci fakticky ukončila éra, kdy se jejich majitelem v roce 2013 stal Andrej Babiš.

Oba autoři mají s Lidovými novinami zkušenosti. Jan Dobrovský patřil v druhé půlce 80. let ke skupině disidentů, která noviny s úctyhodnou tradicí v ilegalitě obnovila. Podílel se na jejich výrobě i distribuci a v redakci působil i poté, co se Lidovky staly v roce 1990 „oficiálním“ deníkem. Jindřich Šídlo v nich v letech 1999–⁠⁠2001 pracoval jako editor titulní strany.

„Možná jsme už na začátku udělali spoustu chyb, které pak předurčily jejich osud,“ říká Jan Dobrovský. „Lidové noviny nejspíš nikdy nenaplnily ambice, se kterými v roce 1990 do nové éry vstupovaly, ale i během své polistopadové existence to v několika obdobích byly výborné noviny,“ míní Jindřich Šídlo.

Jak vlastně vznikl nápad obnovit v roce 1987 alespoň v samizdatu Lidové noviny a jak na to reagoval vládnoucí režim? Proč se největším a nejdůležitějším deníkem po roce 1989 stala „svazácká“ Mladá fronta (DNES), a ne „disidentské“ Lidovky? A co faktický zánik Lidových novin jako samostatného deníku znamená pro českou žurnalistiku a společnost?

Poslouchejte další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo z festivalu Krásný ztráty ve Všeticích.