Dobrovský & Šídlo: Druhý život firmy ANO. Co přijde po Andreji Babišovi?

Budeme tentokrát trochu věštit. Co čeká hnutí ANO po odchodu Andreje Babiše? Může vůbec hnutí vůbec přežít odchod svého majitele? Může Babiš najít inspiraci v tom, jak se se svými stranami loučili Klaus a Zeman?

Rok 2022 bude slovy Petra Fialy těžký, mimo jiné i pro Andreje Babiše a hnutí ANO. Ať už Babišova kampaň v obytném voze a kandidatura na prezidenta dopadne jakkoli, co vlastně čeká největší českou politickou sílu po odchodu jejího zakladatele a majitele?

Odcházení dlouholetých předsedů politických stran je těžká disciplína. Zvlášť v případech, kdy opouštějí stranu, kterou založili nebo dostali na výsluní. Což je i případ předsedů obou našich největších polistopadových politických stran. Oba příklady jsou vlastně tragické. Jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus svá odcházení nezvládli a své bývalé strany nakonec těžce poškodili, ať už bezděky, nebo záměrně.

Letos v červnu to bude dvacet let od chvíle, kdy oba matadoři polistopadové politiky, v té době ještě spojení opoziční smlouvou, narazili se svou politikou na mělčinu a byli nuceni odejít. Václav Klaus rozumně usoudil, že po prohře se sociální demokracií mu nezbývá než předat odpovědnost za další vývoj ODS někomu jinému.

Na prosincovém kongresu ve Františkových Lázních sice měl své favority, ale ODS jako demokratická strana si nakonec do čela zvolila Mirka Topolánka. Klausovu spontánní esemesku na toto téma snad není potřeba připomínat, ale výsledek respektoval a v zásadě odcházel s hlavou vztyčenou a s podporou své strany do nadcházející prezidentské volby 2003.

„Bylo to, jako když odchází respektovaný, ale obávaný třídní. Všichni jsou trochu dojati, ale jak se za ním zavřou dveře, mají chuť jásat a házet po sobě houbou, protože to přežili,“ připomíná Jindřich Šídlo.

Miloš Zeman, to byla jiná káva. Jednak už před volbami 2002 prakticky ohlásil odchod do politického důchodu. Po dvou prohraných volbách do Senátu v roce 1998 a do krajských zastupitelstev v roce 2000 už tušil, že obliba sociální demokracie i jeho osobně je na sestupu. A za druhé si na rozdíl od Klause vybral svého nástupce – Vladimíra Špidlu, který ovšem paradoxně následující volby do Poslanecké sněmovny vyhrál mimo jiné díky tomu, že udělal kříž nad další existencí opoziční smlouvy.

Zeman později Špidlu zcela zavrhne a mnohokrát veřejně znectí. Tím hlavním důvodem bylo, že zatímco ODS stála v prezidentské volbě 2003 přes všechny výhrady za svým bývalým předsedou, Miloš Zeman, který se před prezidentskou volbou do poslední chvíle upejpal a nastoupil až do druhého kola jako „zachránce národa“, musel poté skousnout hořkou porážku. Jeho vlastní sociální demokraté mu hlas nedali, valná část strany ho měla dost, a jeho původní úmysl odejít na odpočinek tedy poslanci ČSSD vzali vážně. Netušili, že si tím ze Zemana udělají doživotního nepřítele.

Jak Klaus, tak Zeman mají totiž jedno společné. Neodpouštějí „zradu“, jejíž parametry si samozřejmě definují jen oni sami. Navíc u obou bývalých lídrů propuklo vůči jejich bývalým stranám cosi jako komplex Gogolova hrdiny, kozáckého vojevůdce Tarase Bulby. Když jsem tě, synu, zplodil, můžu tě i zabít…

Co mají tyto dávné historie pomstychtivých stranických šéfů společného s Andrejem Babišem? Leccos, protože hnutí ANO je na podobné křižovatce jako kdysi ODS a ČSSD. Jsou tu výrazné podobnosti a zároveň rozdíly. „Andrej Babiš na rozdíl od obou předešlých je přímo ‚otec majitel‘, vlastní ochranné známky k hnutí, a je tedy velká otázka, zda a k čemu bude svůj projekt dál potřebovat,“ podotýká Jindřich Šídlo.

Kdo bude jeho nástupcem v případě, že se bude potřebovat od svého hnutí odstřihnout, bez ohledu na to, jak prezidentská volba dopadne?

Pro hnutí ANO je to otázka přežití ještě v daleko větší míře než v případě takzvaných „tradičních politických stran“. Jak víme, nevyrostlo zdola jako ODS z Občanského fóra, ani nemělo tradici, kterou v sociální demokracii po svém způsobu zpracoval Miloš Zeman.

„Jeho teď čeká hlavně deprese ze ztráty zátěže,“ glosuje Babišovu situaci Jan Dobrovský. „Najednou mu už ty telefony nebudou tolik zvonit. Sice bude šéf opozice, ale se situací ve Strakově akademii to nebude srovnatelné. A myslím, že on je ze své politické kariéry vlastně nešťastný.“

Kdo půjde v ANO ke kormidlu? Schillerová, nebo Havlíček? A bude Andrej Babiš své hnutí ještě potřebovat?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.