Článek
Před 30 lety jsme přijímali československo-německou smlouvu, před 25 lety se podepisovala Česko-německá deklarace a před 20 lety se rozjížděla volební kampaň na téma České národní zájmy. Co jsme si z těch zkušeností odnesli? A jak to souvisí s naší novou situací v době ruské agrese?
Před 22. únorem, kdy se ruská vojska rozjela přes hranice do separatistických oblastí na Ukrajině a poté napadla celou zemi svého souseda, jsme se u nás velmi často utápěli v antagonismech a starých bitvách, jejichž kořen vězí v brutální historii Evropy 20. století.
Některé tyto bitvy vedla česká politika ve veřejném prostoru dokonce navzdory svým mezinárodním smlouvám a deklaracím. Šlo především o kolektivní vinu národů, princip tolikrát už odsouzený, a přesto znovu vytahovaný do veřejné debaty, zvlášť v politicky vypjatých situacích.
Až donedávna u nás například platilo – když nemáš uprchlíka, vraž tam Sudeťáka. Aby bylo jasné, že nemluvíme o hluboké minulosti, stačí si připomenout, že na tuto strunu zahrál prezident Zeman ještě při jmenování ministra zahraničí Jana Lipavského na konci minulého roku.
Zeman se tak znovu chopil tématu, které mu výrazně pomohlo s výhrou v první i druhé prezidentské volbě. S tím rozdílem, že v roce 2013 posloužili jako strašák sudetští Němci a v roce 2018 uprchlíci nebo chcete-li migranti. Soupeři Schwarzenberg a Drahoš po kobercovém náletu lží spojených s těmito otázkami ztratili šanci na výhru nebo dokonce na rovnocenné finále. Protože lež, která využívá strach, je vždycky účinná.
Česko-německá deklarace přitom v roce 1997 jasně řekla, že otázky minulosti nemají zatěžovat budoucnost. Sice si každá ze stran ponechala část svého řekněme „interpretačního rámce“, ale nic nemělo bránit další společné cestě. Mimo jiné díky deklaraci vznikla řada užitečných a naprosto potřebných aktivit typu Česko-německého fondu budoucnosti a Česko-německého diskusního fóra.
Pak ale na přelomu století přišla poměrně razantní změna a národnostní kartu začaly využívat dokonce i největší politické síly v Česku. Přičemž pokud si na fenomén kolektivní viny a averze vůči jakémukoli národu nedáme pozor, mohou nás podobné debaty a vnitřní rozbroje potkat znovu, právě i v situaci současné agrese ruského státu vůči Ukrajině.
O tom všem je řeč v posledním dílu podcastu Dobrovský & Šídlo – pusťte si jej v přehrávači v úvodu článku.
Dobrovský & Šídlo. Podcast Paměti národa
Váš oblíbený podcast z produkce Paměti národa. Pravidelná dávka názorů, vzpomínek, informací a sentimentu. Od devadesátých let po současnost. Čím jsme si prošli a jak jsme to přežili? Politika a historie v unikátním mixu.
Poslouchejte ho na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
