Dobrovský & Šídlo: Co dalo Brno české politice?

Rozhodlo se zde o rozdělení Československa. Roku 1993 se stalo sídlem ústavního soudu. Rok na to má jako první plně elektronickou (!) tramvajenku, tzv. šalinkartu. I se nejnovější díl podcastu Dobrovský & Šídlo natáčel v Brně.

Právě z Brna pochází velká část současných ministrů české vlády. Současnou českou politiku jsme proto komentovali právě odtud a právě s brněnským expertem, profesorem politologie Lubomírem Kopečkem.

Brno se jako město intelektuálů vyznačovalo přirozeně silným revolučním hnutím už před rokem 1989. Jan Dobrovský vzpomíná na místní velmi aktivní disent, který byl podhoubím, kde se lidé sdružovali proti společnému nepříteli. Bez ohledu na ideologii, bez ohledu na politické kořeny.

Byli tu komunisté, kteří proti komunismu bojovali – například Jaroslav Šabata a celá jeho rodina – a byli tu také lidé, kteří komunisty nikdy nebyli, třeba faráři na jižní Moravě, kteří velice tvrdě bojovali a také to tvrdě odnesli. Jak to ale s politikou v Brně vypadalo po revoluci?

Lubomír Kopeček připomněl, že první rozkol uvnitř brněnského Občanského fóra vedl k takzvané jakobínské herezi. Názorový nesoulad mezi Jaroslavem Šabatou a Petrem Cibulkou zasadil zdejšímu hnutí ránu, která nepříznivě poznamenala výsledek Občanského fóra v parlamentních volbách.

„V roce 1990 se tu rozhádalo Občanské fórum. To byla krásná předzvěst toho, co bude v celé České republice. Původně se to rozhádalo na personáliích, ale pak se k tomu přidal myšlenkový rozměr věci, jestli chceme být antikomunističtí, nebo zda v čele Brna necháme komunistu,“ dodává Kopeček.

Brno bylo také prvním místem, kde se Unie svobody hned krátce po svém vzniku pohádala, jak připomíná Jindřich Šídlo. „A když byl v roce 2006 zvolen primátor Roman Onderka a ODS o Brno přišla, Miroslav Topolánek tehdy v Praze s viditelnou spokojeností prohlašoval, že až se tohle stane v Praze, ODS se konečně začne měnit. Což se začalo dít o pár let později,“ říká komentátor.

Dnes máme ODS znovu v čele vlády. Petr Fiala dokázal, že kultivovanost přestává být nežádoucí politickou vlastností. Zároveň podle profesora Kopečka můžeme pozorovat, že jinakost je přesně to, co je v českém prostředí na politikovi často atraktivní. Babiš byl svým manažerským stylem komunikace pro voliče příslibem něčeho nového a lepšího. Stejně tak kultivovaný Fiala, otevřený diskuzi a kompromisům.

Hnutí ANO je stále velmi silnou stranou a Petra Fialu čeká ještě hodně práce při udržování koalice Spolu pohromadě. Podle profesora Kopečka koalice Spolu nemá budoucnost v „druhořadých“ volbách, tedy v krajských, senátních a evropských. Ve sněmovních volbách podle Kopečka ale Spolu šanci má i v budoucnu.

Může současná opozice fungovat bez Andreje Babiše? Může místní původ politika předznamenat jeho politický profil? A jak se v české politice regionální identita projevuje v případě voličů?

Poslechněte si celý podcast Dobrovský & Šídlo v přehrávači v úvodu článku.