Dobrovský a Šídlo: A znovu devadesátky

Čím byla doba před třiceti lety jedinečná? Co znamenala exploze svobody pro lidi připravené i pro ty, kteří z té radikální změny měli obavy? A co ohrožuje svobodu a budoucnost dnešních mladých lidí?

34. díl našeho podcastu jsme natočili na táboře mladých chemiků a biologů Běstvinka. Téma jsme tentokrát nevybírali sami, spíš nás dostihlo to, o čem tak často mluvíme. Devadesátá léta očima tehdejších mladých, dnes spíš začínajících seniorů, a očima teenagerů, kteří to nezažili, ale zajímá je to.

O devadesátých letech se dá mluvit hodiny, ale základní poznatek je, že to byla největší celospolečenská změna od konce války.

„Změna vesmíru, jako bychom se přestěhovali na jinou planetu.“ Tak charakterizuje Jan Dobrovský sametovou revoluci a výstřel, který odstartoval změny v naší zemi. Čtyřicet let komunismu a předtím protektorát byla totalita, která nás svázala do druhu života, o kterém jsme si mysleli, že je normální. Spousta lidí neměla představu o tom, že život a svět může vypadat jinak.

„Nic se nedělo, nikdo nepodnikal, nikdo nebral zodpovědnost za vlastní život do svých rukou. Služby neexistovaly, lidé chodili na píchačky do továren a úřadů, často zcela zbytečných. Šeď komunismu byla neměnná,“ vzpomíná Dobrovský na dobu před listopadem 1989.

Jindřich Šídlo prožil začátek devadesátých let jako gymnazista a začínající novinář.

„Na konci 80. let nebylo možné skoro nic a nic nemělo cenu, tak od začátku 90. let bylo možné úplně všechno a všechno mělo nějaký smysl. Bylo to spontánní, často bez pravidel, a neuvěřitelně rychlé,“ říká.

Tentokrát nebudeme náš podcast dlouze komentovat a doporučíme ho hlavně rodičům, pamětníkům devadesátých let, aby ho pustili svým dětem.

Celý podcast si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.