Dlouhodobý investiční produkt: pro koho dává smysl a komu moc nepomůže?

Jak se na život v penzi připravit tak, aby byl důstojný? Jednou z cest podporovaných státem je i nově představený Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který nabízí nejen zhodnocení prostředků, ale třeba i možnost daňových odpočtů. „Za dobu produktivního věku by se díky němu měl vytvořit relativně velký balík peněz, který člověka na stáří zajistí,“ říká konzultantka Lenka Kousková.

Založit si DIP je díky novele zákona o daních možné od začátku letošního roku - dá se brát jako alternativa zajištění na stáří například k doplňkovému penzijnímu spoření, která skrz investování zhodnocuje naše peníze a přináší i další benefity.

„Pro DIP můžu využít i investičního produktu, který mám, a když upravím jeho parametry, dává mi to možnost čerpat daňové výhody,“ vysvětluje Lenka Kousková s tím, že do režimu DIP mohou klienti vložit jak nové, tak i stávající smlouvy.

Právě daňové výhody jsou bezesporu hlavním tahákem DIPu - nabízí totiž možnost odečíst si ročně až 48 000 korun. „Další výhodou je, že nikde není ošetřeno, že musíme investovat každý měsíc. Dovedu si představit, že žena odejde na mateřskou a svůj příspěvek sníží, aniž by cokoli poškodila a někdo ji za to sankcionoval,“ říká Kousková.

Mezi plusy řadí konzultantka také možnost příspěvku od zaměstnavatele v rámci benefitních programů nebo větší diverzifikaci prostředků, protože DIPů si klient může založit i víc.

Zájemce o DIP naopak podle Kouskové může odradit fakt, že se ke svým penězům dostanou nejdřív za deset let a taky nejdříve ve svých šedesáti letech. Právě proto podle ní produkt není vhodný pro ty, kteří v důchodu budou dřív, a na své peníze by tak museli čekat - v případě přepnutí stávajících produktů do režimu DIP ale podle ní může být cesta jak naakumulované peníze uvolnit.

Jako další nevýhody Kousková vidí i nemožnost DIPem řešit takzvané předdůchody nebo stanovit obmyšlenou osobu u dědického řízení, tak jako to je možné v případě doplňkového penzijního spoření.

Pro řadu lidí může být DIP optimální variantou. U mladších ročníků například v kombinaci s doplňkovým penzijním spořením. „Ideální by bylo odkládat si 1 700 korun do doplňkového penzijního spoření a čerpat tak maximální státní podporu, a další peníze navíc dávat do DIPu, rozděleného například na dva účty,“ říká.

Zejména sjednání nových produktů je podle ní potřeba vždy konzultovat s odborníky, zhodnocovat své peníze ale radí každému: „Je potřeba se s tím poprat a postupně se posouvat tak, abychom se do té penze proinvestovali a měli jsme ji hezkou,“ uzavírá Lenka Kousková.