Léčíme lidem duši, říká rektor veterinární univerzity

Jsou to naši společníci, kamarádi, kteří nás nikdy nezradí, říká o domácích mazlíčcích rektor Veterinární univerzity Brno profesor Alois Nečas. Spokojení majitelé zdravých zvířat podle něj přenášejí pohodu i na ostatní.

O soužití lidí se zvířaty i jejich léčbě mluvil rektor Veterinární univerzity Brno profesor Alois Nečas spolu s první dámou Evou Pavlovou v dalším díle videocastu Milana Šteindlera Dáma a švihák aneb Kávu, nebo čaj?.

Profesor Nečas je rektorem páté nejstarší univerzity na území dnešního Česka, která slaví 105 let své činnosti. „První byla Univerzita Karlova, pak Univerzita Palackého v Olomouci, ČVUT v Praze, VUT v Brně a potom už je brněnská veterina. Ta je jedinou univerzitou, která u nás vychovává veterinární lékaře,“ připomíná Nečas.

Během studia se dostane pro někoho i na netradiční učební pomůcky. Například na plyšová zvířata. Rektor Nečas jedno vzal i na natáčení videocastu: „Máme tady plyšového psa, protože podle evropských akreditačních pravidel pro veterinární lékařství student, než přijde na živé pacienty, tak musí absolvovat na plyšácích základní trénink.“

Studenti se tak nejprve učí teoretické poučky, pak přijdou na řadu plyšáci a následně práce na živých pacientech pod dohledem pedagogů. Jinak je to u státnic. „V šestém závěrečném ročníku už student sám zpracovává státnicového pacienta. Přijde regulérní pacient na naši univerzitní kliniku a student se ho ujme a sám ho vyšetřuje, diagnostikuje, popřípadě se podílí na léčbě,“ vysvětluje profesor Nečas.

Sám je veterinárním chirurgem se specializací na ortopedii. „Takže léčím zlomeniny, nemoci kloubů tak, jako když se léčí fotbalisti s prasklým zkříženým vazem v koleni nebo s porušeným meniskem,“ vysvětluje s tím, že u zvířat provádějí v podstatě stejné úkony jako u lidí.

A podobně jako mnozí lidé i zvířata podle profesora Nečase mají strach, když jsou u lékaře. „Samozřejmě to zvířátko, když přichází do ambulance, tak se bojí. To je obrovská spousta různých pachů. Což pro ně může signalizovat nějaké nebezpečí. Uvidí cizí lidi v pláštích a tak dál,“ říká. Proto se podle něj bojí před vstupem do ambulance většina zvířat.

Řeč přišla i na to, proč si lidé vlastně domácí mazlíčky pořizují. „To zvíře léčí naši duši. Je to náš společník, kamarád a blízký tvor, který nás nikdy nezradí,“ přemítá Nečas. Podle něj hraje roli i to, že tak, jak se k němu chováme my, tak potom se to zvíře chová k nám.

„A role toho veterinárního lékaře je, že když léčí pacienta, tak léčí především také duši toho majitele. Protože zdravé zvíře, které mám rád, znamená, že jsem spokojený,“ vysvětluje. Domnívá se, že spokojení lidé pak přenášejí pohodu i na ostatní v okolí. S tím, že to platí i o velkých zvířatech: „I toho koně máme pro radost, nebo pro sport, nejen pro užitek.“

Zvířata působí terapeuticky na celou řadu lidí, což z vlastní zkušenosti potvrzuje i Eva Pavlová: „Když jsem půjčila psa mým rodičům, protože tatínek měl infarkt a já chodila do práce, tak on říkal, že ho vyléčila. Že byl nucený s ní chodit na procházky, starat se o ni a byla tam vzájemná symbióza.“ Navíc ji těšilo, že se má o zvíře kdo postarat, když chodila do práce. „Člověk by na to zvíře měl mít čas a měl by mít zodpovědnost stejnou jako ke všem členům rodiny,“ dodává Eva Pavlová.

S vývojem zdravotnictví jde i pokrok ve veterinární péči, kde je dnes dostupná mnohem širší paleta výkonů než před lety. „Věnujeme zvířatům obrovskou kvalitativní péči, která dřív nebyla. Provádíme stále náročnější výkony,“ připomíná rektor Nečas. I to je důvod, proč podle něj celosvětově chybí počty zvěrolékařů.

A stojí to i za zájmem zahraničních studentů o Veterinární univerzitu Brno. „Máme 80 % studentů z Česka, zbytek z ciziny. Většinou ze západní Evropy, ale třeba i ze Spojených států,“ přibližuje Nečas. Důvodem je i skutečnost, že univerzita disponuje mezinárodní akreditací, což absolventům umožňuje pracovat kdekoliv v Evropě. Z českých absolventů jich podle rektora odchází do zahraničí šest procent, ale gró zůstává u nás.

Proč se stal profesor Nečas veterinářem? Můžete udělat zvířeti masáž srdce? A co mají prasata společného s lidmi?

Podívejte se na video, nebo si pusťte audioverzi rozhovoru v přehrávači v úvodu článku.