Článek
Souhrn článku v audioverzi naleznete na konci textu.
Současná turbulentní doba ne vždy přeje dobré psychické pohodě a lidé mají pocit, že se všechno hroutí. Je to naše vlastnost, pro předky bylo evolučně výhodnější varovat před nebezpečím, říká profesor psychiatrie Jiří Horáček.
O lidské psychice a zachování duševní pohody v dnešní době mluvil psychiatr profesor Jiří Horáček spolu s první dámou Evou Pavlovou v dalším díle videocastu Milana Šteindlera Dáma a švihák aneb Kávu, nebo čaj?
V každé době se říká, že doba je zlá. Ale je ta současná opravdu horší než ty předchozí? „S ohledem na duševní zdraví určitě nemůžeme říct, že by doba byla horší než třeba druhá světová válka,“ říká Jiří Horáček. Zároveň ale přiznává, že v současnosti zažíváme jedno z těch složitějších období: „Naše doba je určitě horší, než tomu bylo před 20 lety. A to je ten problém.“
S tím souhlasí i první dáma Eva Pavlová. „Opravdu se potýkáme se spoustou problémů a já to vidím i při výjezdech do zahraničí i po Česku. Mám pocit, že lidé to hůř snášejí a má to velký dopad na psychické zdraví,“ vysvětluje.
Dopady na lidskou psychiku mívá i příval špatných zpráv, kterým lidé věnují větší pozornost než těm dobrým. „Je to obecně vlastnost lidské psychiky. Evolučně výhodnější i pro naše předky bylo varovat, to znamená předat dál varovnou zprávu, než předávat pozitivní nebo neutrální zprávu,“ vysvětluje profesor Horáček. Podle něj tak negativní zprávy mají větší pravděpodobnost, že budou poslány dál.
Proč se tedy lidé dnes necítí příliš dobře? „Myslím si, že jsou celkem tři zdroje toho problému. Prvním je reálná volatilita světa, ten svět prostě jde nahoru, dolů. Pandemie, válka, to je hrůza,“ říká Jiří Horáček s tím, že to jsou objektivně na psychiku náročné věci.
„Druhý zdroj je typ přenosu těch zpráv. To znamená, jak se ta zpráva o světě k nám dostane, ať už to je přes média, anebo přes sociální sítě. Tak vždycky během toho přenosu ten temný obraz světa ještě trošku víc ztemní prostě proto, že víc jsou předávány ty negativní zprávy,“ vysvětluje.
A jako třetí zdroj pocitu neštěstí vidí zásah zvenčí: „Pochopitelně jsou různé zlovolné skupiny, které na internetu operují. A ještě zesilují ten negativní akcent, a to záměrně a lživě.“
Tyto a řada dalších tlaků mohou u spousty lidí vést k různým emocionálním výkyvům nebo až k depresi. Jak ale takovou depresi poznat? „Abychom mohli hovořit o depresi, tak špatná nálada, typicky smutek, musí trvat alespoň dva týdny, každý den. A ta nálada by neměla být rozptýlitelná něčím pozitivním,“ vysvětluje.
Podle lékařů přibývá dětí a mladých lidí s psychickými problémy či na antidepresivech. Profesor Horáček za tím vidí technologie tohoto světa, ve kterém děti žijí: „To znamená ten digitální ekosystém vybavený algoritmy, sociálními sítěmi. Ten tlak je tak obrovský na ty děti, že se tomu skutečně skoro nedá odolat.“
A sehnat pomoc je dnes velmi obtížné. „I když je rodina citlivá a pozná to, tak ten tlak na to, aby ty děti se necítily dobře ze světa, ve kterém žijí, z digitálního světa, ve kterém primárně žijí, je tak obrovský, že to samo o sobě prostě nemusí stačit. Pedopsychiatři jsou tak vytížení, že mají denně 60 pacientů,“ popisuje.
Dá se to řešit třeba omezením počtu hodin na sociálních sítích nebo počítačích? Podle profesora Horáčka k tomu bude muset nakonec dojít: „Aby dívka obstála ve třídě, tak musí být na instagramu nebo jiné platformě, na které funguje třída. A musí prezentovat svoje vylepšené fotky a denně dostává reflexe od svých spolužáků.“
Jenže reakce na sociálních sítích jsou často negativní a trápí mladého člověka třeba i roky. „Jak se může nakonec cítit? Nakonec neví, čí je, anebo neví dokonce, kým je,“ zamýšlí se Horáček. Podle něj základní problém spočívá v tom, že mladý člověk odvozuje svoji hodnotu z pohledu těch druhých a z reakcí druhých lidí na sebe sama: „Odvozují ji z počtu lajků.“
Přesto existuje jeden poměrně jednoduchý recept, jak si zlepšit náladu. „Jako antidepresivum funguje jakýkoliv pohyb v případě, že se dělá aspoň 20 minut v kuse aspoň pětkrát týdně a důležité je, aby ten pohyb byl bezesmyslný – aby to byl pohyb jenom pro ten pohyb,“ vysvětluje profesor Horáček.
Kdy už máme vyhledat profesionální pomoc ? Jaké jsou nejčastější mýty o psychických poruchách? A proč je riziko dokonané sebevraždy vyšší u mužů?
Podívejte se na video, nebo si pusťte audioverzi rozhovoru v přehrávači v úvodu článku.
Dáma a švihák
Seznam Zprávy uvádějí videocast Dáma a švihák aneb Kávu, nebo čaj?. Pořad Milana Šteindlera s první dámou České republiky Evou Pavlovou.
Sledujte exkluzivně na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších podcastových aplikacích.