Článek
Toxoplazma děsí hlavně těhotné ženy a lidi s oslabenou imunitou. Jde o nezvaného hosta, který už naše tělo neopustí a kterým se nakazí až 30 procent populace. Vědci prvoka stále zkoumají, důležité odpovědi ale máme už nyní.
Toxoplazmóza vyvolává u mnoha lidí obavy a kvůli strachu z nákazy se například zbavují domácích koček. Jak je to s jejich rolí při šíření infekce? Jaké příznaky toxoplazma má a jak se před ní bránit? Dozvíte se v aktuálním dílu podcastu MUDr.ování.
K nákaze toxoplazmou může dojít snadno. Zpravidla se však člověk nenakazí přímo od kočky, jak by někdy používaný název „kočičí nemoc“ napovídal. Nejčastějšími zdroji nákazy jsou syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso a neumytá zelenina, kterou si dáme doma nebo v restauraci.
Dobrou zprávou je, že většina z nás si infekce ani nevšimne a toxoplazma se v našem těle pouze „uloží ke spánku“, ve kterém ji hlídá naše imunita. Špatnou zprávou je, že jde o velmi chytrého prvoka. Pozná například, pokud se naše imunita výrazně sníží – probudí se a začne páchat škody.
„Mají určitý mechanismus, kterým zjistí, že je imunita už nehlídá. Cysty, ve kterých spí, prasknou, a toxoplazmy se transformují z té spací formy do aktivní. V tu chvíli – pokud se to děje třeba v mozku –, tak bohužel můžou způsobit velmi těžké komplikace. Prognóza mozkové toxoplazmózy není dobrá,“ přibližuje v podcastu MUDr.ování Markéta Geleneky, lékařka z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Markéta Geleneky je vedoucí lékařka chronické ambulance Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka. Vystudovala všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a první roky praxe věnovala internímu lékařství. Specializuje se na problematiku toxoplazmózy a infekcí v těhotenství.
V oblasti klinické toxoplazmózy působí na pozici celorepublikového konzultanta a je spoluautorkou národních doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění. Zároveň se podílí na výuce studentů medicíny.
MUDr.ování navštívila odbornice na infekční nemoci, lékařka Makréta Geleneky z FN Bulovka
Zároveň však dodává, že kde to jde – například u pacientů před nástupem k transplantaci orgánu či u léčených pacientů s AIDS – mohou lékaři nasadit antibiotickou léčbu a předejít nejhoršímu. Mnohem častěji se však lékařka v běžné populaci setkává se záněty oční sítnice, za kterými také stojí toxoplazma.
„Je pravda, že takových pacientů máme hodně, několik desítek ročně. Rekrutují se od očních lékařů, kam si přijdou stěžovat na problémy se zrakem,“ dodává Markéta Geleneky.
Kočky se těhotná zbavit nemusí
Samostatnou kapitolou jsou potom těhotné ženy, ty by se měly mít před nákazou na pozoru zejména kvůli rizikům pro nenarozené dítě. Toxoplazma totiž může stát za vážnými vývojovými vadami a zdravotními komplikacemi.
Podle Geleneky to ale neznamená, že se mají ženy zbavovat svých koček. „Když máte kočičku, která je na granulích, neleze ven a už je třeba starší, tak se od ní opravdu nenakazíte. Když si pořídíte malé kotě, které žere syrové maso, tak se může stát, že se nakazí a vy se nakazíte od něj, ale to jsou opravdu minoritní případy,“ dodává lékařka.
Každý rok se u nás podle odhadů nakazí asi půl procenta těhotných žen, které neměly protilátky. I když jde statisticky o malý počet, podle lékařky jsou to stále stovky případů, a nelze tak brát riziko zcela na lehkou váhu.
Nejlepší podle ní je, pokud se žena nakazí toxoplazmou v minulosti, nebo když infekce proběhne alespoň do šesti měsíců před otěhotněním - potom je riziko jakéhokoliv poškození plodů prakticky zanedbatelné. Ženy zároveň mohou podstoupit test, který jim řekne, jak na tom s protilátkami jsou.
