Dárfúr, Tigraj, Ukrajina? Konflikty se prodlužují a svět na ně zapomíná

Dlouholeté konflikty zmítají státy napříč světem, pozornost světové veřejnosti však postupně upadá. „U nás na Ukrajinu určitě nezapomeneme, ale na západě Evropy už teď pozornost přesouvají jinam,“ říká bezpečnostní analytik Ondřej Ditrych.

Konflikt v súdánském Dárfúru propukl už skoro před dvěma dekádami. Střety mezi chartúmským režimem a ozbrojenými povstalci stály život více než 300 tisíc lidí, což jsou odhady Organizace spojených národů. Miliony lidí přišly o domov. Boje přitom neustávají – jen v posledních dnech v nich zemřelo přes 200 osob.

Dárfúr, byť specifický svou brutalitou, je ale jen jedním z mnoha konfliktů, které už dlouhá léta hoří v zemích napříč planetou. Tigraj v Etiopii, Barma, Sýrie – a dalo by se pokračovat. Podle Ondřeje Ditrycha, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů, se na vývoji konfliktů ukazuje hned několik znepokojivých trendů:

„Roste počet nejen dlouhotrvajících konfliktů, ale i konfliktů celkově. Podle některých výpočtů z roku 2020 je jich vůbec nejvíc od konce druhé světové války. Podíváme-li se na statistiky konfliktů, jež se po světě vedou a vedly v poslední době, vidíme také, že jsou vedeny mezi státy i mezi nestátními aktéry a skupinami. A nejenže konflikty rostou početně – ony trvají i delší dobu.“

Některé statistiky podle Ditrycha ukazují, že dvě třetiny současných konfliktů trvají 10 let i déle.

„Průměrná doba trvání konfliktů také roste, a to až na nějakých třicet let. Co jsme sledovali třeba právě v Dárfúru, je, že boje procházejí různými fázemi, není to lineární vývoj. Projdou si horkou fází, potom dojde k uzavření příměří nebo mírové dohody, což ale neznamená, že je po konfliktu. On se může vracet s různou mírou intenzity. A nedochází tedy k celkovému vyřešení příčin původního sporu,“ vysvětluje analytik.

Nepomáhá tomu nakonec ani fakt, že jsou konflikty čím dál více roztříštěné. Častěji jsou například vedeny mezi státem a vícero nestátními skupinami.

Pravděpodobnost, že se i z ruské invaze na Ukrajině stane dlouhotrvající konflikt, není podle bezpečnostního analytika Ditrycha malá: „V tuto chvíli je samozřejmě těžké předvídat, kudy se může vinout linie kontaktu, na níž by mohly ukrajinské a ruské síly zůstat po delší dobu. Nadějným scénářem – z pohledu Ukrajiny – by bylo znovunastolení územní jednolitosti a nabytí oblastí na východě země. V tuto chvíli se nezdá, že by šlo o pravděpodobný vývoj, domnívám se tedy, že se Ukrajina stane další zemí v postsovětském prostoru, kde konflikt bude latentně a možná i aktivně trvat delší dobu.“

Postsovětský prostor je ostatně známý svými zamrzlými konflikty – například tím v Jižní Osetii, Abcházii či válkou o Náhorní Karabach, která před dvěma lety „rozmrzla“. A někteří odborníci přisuzují takový osud i bojům na Ukrajině.

„V případě zamrzlých konfliktů se jedná svým způsobem o určitý mýtus. My už dnes vidíme, že ty konflikty nikdy zcela nezamrzají. Násilí na nějaké úrovni je tam stále přítomné a procházejí určitými cykly, jež nejsou příliš pravidelné, kdy dochází k obnovení konfliktu. Sledovali jsme to v Gruzii v roce 2008 i v Náhorním Karabachu v roce 2020. Ty konflikty tedy nejsou nikdy zcela zamrzlé, není tedy nakonec problém je chápat jako konflikty dlouhotrvající,“ podotýká v Checkpointu Ondřej Ditrych z Ústavu mezinárodních vztahů.

Jaké důsledky mají dlouhotrvající boje pro země, v nichž se odehrávají? Proč nejsou ony zamrzlé konflikty dořešeny? A co by bylo potřeba k tomu, aby došly k mírové dohodě, jež by vydržela – třeba v případě Ukrajiny? Celý podcast si pusťte v přehrávači v úvodu článku.