Čerstvá jablka v lednu? Není divu, že přibývá alergií

„Pralidé pravděpodobně alergie měli. Možná trpěli nějakou formou alergie na parazity, kterých ale dnes máme málo, takže si tělo ‚vymyslelo‘ něco jiného,“ říká v podcastu MUDr.ování imunolog a alergolog Radek Klubal s tím, že alergie není nemoc, ale popletený imunitní systém. Co ho ale popletlo? Copak dříve nekvetly stromy, nevířil prach a nezrálo ovoce?

Podle doktora Klubala hodně záleží na tom, co jíme. Pokud naše rodina po generace vyrůstala ve stejných klimatických podmínkách, byli naši předci vystaveni stále stejným potravinám. Na podzim sklidili kořenovou zeleninu, ořechy a také jablka. Ta uložili do sklepa a následující měsíce konzumovali plody, které se ke konci už pomalu scvrkávaly.

„Pokud dnes v lednu či únoru jíme čerstvá šťavnatá jablka vypěstovaná někde ve skleníku ve Středomoří, vystavujeme imunitní systém něčemu, na co není zvyklý,“ vysvětluje odborník.

Jak dodává, se stravou souvisí i pylové alergie. „Některé pyly mají alergeny podobné těm, které jsou v lískových a vlašských ořeších nebo jablcích. Když tedy tyhle plody na podzim jíme, imunitní systém se učí tolerovat alergenní částečky toho, co přijde na jaře.“

Nějakou formou alergie dnes trpí asi dva miliony Čechů. Dobrá zpráva je, že je to jeden z mála zdravotních trablů, který s věkem slábne. Na druhou stranu se ale také může zničehonic objevit i ve zralém věku. Třeba proto, je člověk dlouhodobě přetížený, což naruší imunitní systém.

„Vidíme to sami – když jsme unavení, někomu hrubě odpovíme, reagujeme špatně. Imunitní systém to má podobné – i on dokáže zareagovat nesprávně,“ říká imunolog Klubal. Budoucnost léčby vidí hlavně v detailním prozkoumání lidského mikrobiomu (tedy společenství stovek tisíc mikroorganismů), jenž je pro každého člověka stejně unikátní jako otisk prstu.

„Je to takové okno do vesmíru. Historicky se vědělo, že je mikrobiom důležitý pro formování imunitního systému. Když se ale zkoumal pod mikroskopem, v laboratorních podmínkách mnoho z organismů nepřežilo, takže přesný obrázek o složení si můžeme udělat až nyní,“ vysvětluje odborník.

Moderní genetické metody zkoumání mohou přesně odhalit původ alergie. „Je to podobné, jako když se hledá pachatel nějakého zločinu. Ještě po letech jsme schopni identifikovat jeho genetické stopy na místě činu. Tímto způsobem lze hledat i stopy po různých mikroorganismech. Je to nová vědní disciplína, do které se míchají počítačové technologie. Vzniká množství dat, s nimiž se následně musí poprat nejen lékaři, ale třeba i přírodovědci a statistici,“ nastiňuje budoucnost oboru Radek Klubal.

Celý rozhovor s alergologem a imunologem Radkem Klubalem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování v úvodu článku.