Zdražit se musí. My čekáme na České dráhy, ty zase čekají na nás, říká Jančura

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Dopravu čeká zdražení. „Elektřina šla na dvojnásobek. To je v nákladech dopravce zhruba 15 procent navíc, a to se musí projevit v cenách,“ vysvětluje Radim Jančura majitel firem Regio Jet a Student Agency s tím, že v konkurenčním prostředí zatím ale všichni hráči vyčkávají.

„My čekáme na České dráhy a České dráhy čekají na Regio Jet,“ dodává Jančura s tím, že doprava ho teď trápí, protože už dva roky stagnuje. I proto se vrhnul na hoteliérství a koupil hotel v rakouských alpách. A právě tam teď tráví dost času – když mu omikron vyřadil zaměstnance, dokonce musel sám roznášet jídlo a vařit. S nákupy nemovitostí ve vysokých horách ale rozhodně nekončí. Jak sám říká, chce postupovat tempem tři hotely ročně. Ty rakouské jsou navíc podle něj výrazně levnější než české.

Co vás teď baví víc – horský hotel, který jste pořídil v Rakousku, nebo vlaky?

Doprava mě teď trochu trápí, protože už dva roky stagnuje. Proto jsem se vrhl do hoteliérství. Tím, že sám pingluji a vařím, je to takový návrat k malému podnikání, které má své kouzlo.

Jak jsou teď vlastně vlaky a autobusy plné?

Proti roku 2019 je to o 40 procent méně. Je to velmi špatné. Asi 20 procent spojů jsme proškrtali. Věřím ale, že teď covid kulminuje, bude odcházet a bude pryč. Pak už jen záleží na evropských politicích, aby se covid přestal počítat.

A pokud se to nestane?

Tak pak budeme mít fajn léto – my jsme v létě byli vždy schopni generovat byť malý, ale alespoň nějaký zisk. Dlouhodobě ale, pokud politici omezení kvůli covidu dlouhodobě nepřiškrtí, tak by to znamenalo, že doprava nemá budoucnost. Věřím, že se to nestane. Celá Evropa jde směrem veřejné dopravy a nemůžeme se zavřít do osobních aut.

Kdy bude doprava na 100 procentech roku 2019?

Myslím si, že naplno začneme jezdit v březnu, nebo dubnu. Pořád tu ale budou cestující, kteří budou mít strach, třeba senioři. Pak budou chybět globální cestující – zejména z Asie, ti nepřijedou několik let.

Doprava se lehce změní, ale věřím, že bude. Tlak na ekologii je velký, a to se projeví ve způsobu cestování.

Teď vláda schválila snížení slevy na jízdné pro studenty a seniory. Bude proto cestovat méně lidí?

Věřím, že ne, i těch 50 procent je krásná sleva. Věřím, že to zůstane stejné.

Co by ale dopad mít mohlo, je případné zdražování. Zvyšují se náklady, jak moc se vám zvýšila třeba cena elektřiny na železnici?

Elektřina šla na dvojnásobek. To je v nákladech dopravce zhruba 15 procent navíc, a to se musí projevit v cenách. My Češi bychom si na to měli zvyknout. Třeba v Anglii se první pondělí po novém roce automaticky všechno v souvislosti s inflací přecení a poskočí. Metro a podobně. Na to si budeme muset zvyknout i tady. Nelze držet ceny na starých hodnotách.

A kdy je zvýšíte? A bude to o 15 procent, nebo víc? Nahoru šly i další náklady…

To je hrozně těžké, žijeme v tvrdém konkurenčním prostředí.

To ale v Česku žije téměř každý.

My čekáme na České dráhy a České dráhy čekají na Regio Jet.

Takže se může stát, že budete oba vyčkávat a ceny se nezvýší?

To se může stát… Ne, ten tlak na zvýšení cen tam prostě bude. Budeme muset jít nahoru všichni. To je jasné. Možná tedy budeme muset začít. Všichni mají pocit, že jsme největší, což je pravda – na těch linkách, kde jezdíme, tak jsme největší, takže možná budeme muset začít.

Kdy to tedy uděláte?

Až skončíme tento rozhovor, volám kolegům. Teď vážně, všichni podnikatelé, všechny firmy musí hledat cesty, aby se dostali do pozitivní ekonomiky.

Mluvíte o pozitivní ekonomice. Když jsme se spolu bavili před rokem, říkal jste, že věříte, že v roce 2021 budete na nule. Jak ten rok dopadl?

Ano, jsem špatný vizionář. Dopadl lépe než předloňský rok, kdy jsme měli ztrátu více než 300 milionů korun. Teď je to o něco méně, ale stále jsme v obrovském mínusu.

Problém byl, že za předloňský rok – za jaro, jsme dostali jako dopravci velmi pěkné kompenzace.

Vy jste dokonce dostali jedny z největších kompenzací…

Ano, to to byla takzvaná kompenzace nekrytých nákladů, kde se mohli přihlásit naprosto všichni. Takto jsme sesbírali asi 65 milionů. České dráhy se tam z nějakého důvodu nepřihlásily. Je to sice malá část vůči těm celkovým ztrátám, ale díky za to.

Jak dlouho budete na ten dvouletý mínus vydělávat zpět?

To, co mé firmy za těch 25 let podnikání vydělaly, to během dvou let prodělaly. Teď už ale všichni věříme, že ten covid končí.

Takže letos už to nebude nula, ale plus?

Musíme tomu věřit.

Přidáte tedy i nějaké spoje, nebo jak k dopravě vlastně teď přistupujete?

Musíme být velmi opatrní. Pokud nebudeme vědět, že svět nebude zase zpět, tedy že IC vlaky (InterCity) by na tom nebyly tak dobře jako předtím, tak v tomto segmentu musíme brzdit. Velká příležitost jsou ale naopak dotované vlaky. Ty většinou jezdí České dráhy a postupně kraje i stát soutěží. V tomto segmentu je velmi bezpečné podnikání, protože zhruba polovinu tržeb máte zaplaceno skrz dotace a pak řešíte výpadek příjmů jen v té druhé polovině.

Zároveň i v tomto segmentu přibývá konkurence. Třeba Arriva, za kterou stojí Deutsche Bahn.

Jdeme na jistotu. Arriva se soustředí na dieselové tratě, my na elektrické. Ty budeme chtít přidat.

V ideálním světě – až vše poběží, jak má, jaký by měl být poměr dotovaných a nedotovaných vlaků?

Provozovat v Česku nedotované vlaky je velmi náročné. Vždy proti vám jezdí vlak, který je dotovaný. Vytvořit tu zisk je velmi náročné, byť se nám to v letech 2017–2019 dařilo. Nedotované vlaky už mají smysl jen přeshraničně, nebo spíš v západní Evropě. Tady je to boj o dotace na dotovaných tratích.

Výrazně teď posiluje Flix Train – oznámili velké investice. Ohrozí vás i tady?

Do Česka se nedostanou. Tady je plno – ve smyslu plné kapacity dopravní cesty. Myslím si, že je to sem netáhne – je tu těsno. Jsou tu tři dopravci, kteří se perou na jedné trati. To je evropský unikát. I ceny jízdného jsou tu pětkrát nižší než v Německu. Pokud mají dělat nějaké „wow“, pak to budou dělat v západní Evropě, kde je proti komu konkurovat.

Chystáte už teď vlaky do Chorvatska?

Ano. A rádi bychom „jezdili“ i noční vlaky z Prahy do Bruselu a Amsterodamu. To je segment, kterému i v tomto nešťastném covidovém období věřím. Nasbírat noční vlak, kde má každý své rodinné kupé, je bezpečnější než vlézt do otevřeného letadla. Tyto noční vlaky mají budoucnost i v nějakém dlouhodobějším covidu.

Kdy spoj do Bruselu vyjede?

Rádi bychom v létě.

Kolik to bude spojů týdně? A jak velký vlak?

Začneme třemi. Musím být opatrný. Aby ten vlak fungoval, musíme tam dostat 400 až 600 cestujících. Jinak je to ekonomicky nefunkční.

Když se vrátím k vlakům do Chorvatska – loni jste čelili problémům, že řada spojů dojela pozdě, cestující si také stěžovali na kvalitu servisu. Chystáte nějaké změny?

Hlavní problém bylo to zpoždění. Na obratových stanicích v Praze a ve Splitu jsme měli 2 až 3 hodiny. Teď míjíme Budapešť, abychom něco nahnali a snad to bude jezdit lépe. Stačilo, aby byl na cestě nějaký požár vedle trati a vlaky chytly zpoždění 5 hodin a trvalo několik dní, než se vlaky dostaly do normálu.

Pokud se tato sezona nevydaří a zas by se měla kumulovat nějaká zpoždění, tak Split vyhodíme a budeme jezdit zase jen do Rieky a vše bude stabilní.

A četnost bude stejná, nebo přidáte spoje?

Ano, každý den. Cílem je ještě jezdit vlaky z Polska, přes Ostravu a Břeclav. Takže budou jezdit dvakrát denně. Tím můžeme zvětšit kapacitu, protože jsme byli opravdu plní.

Tedy zdvojnásobíte počet lidí? Kolik jste jich do Chorvatska dovezli loni?

Bylo to asi sto tisíc.

Teď to bude 200 tisíc?

Ano. Ale bude to hodně směřovat na polský trh.

A kdy vyjedou zimní vlaky do Alp?

Ten plán je letošní zima. To jsou vlaky, které by nám jinak stály – to jsou ty letní chorvatské. Bude to pokus. Cenu jízdenky v lůžku bych chtěl kolem 500 až 700 korun. Uvidíme, jestli to bude fungovat. Bude to jezdit až na hranice s Itálií.